Praha/Olomouc – Řád německých rytířů se chce od českého státu domáhat navrácení rozsáhlého majetku v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. V nejbližších dnech hodlá podat 500 žádostí, ve kterých si nárokuje hrady Bouzov a Sovinec, zámek Bruntál, lázně Karlova studánka a více než 17 tisíc hektarů lesů a polí. Informuje o tom deník Právo.
„Příprava žádostí jde do finále. Řád brzy podá výzvy na vracené majetku, o kterém je přesvědčen, že na něj má zákonný nárok,“ cituje Právo zástupce rytířů Mikuláše Černého. „Jedná se hlavně o lesy, ale i pole a nemovitosti.“
Československý stát konfiskoval řádový majetek na základě Benešových dekretů, rytíři ovšem disponují i rozsudkem Nejvyššího správního soudu, který 2. února 1948 rozhodl, že se na ně Benešovy dekrety nevztahují. Navrácení svého majetku se chtějí coby duchovní rytířský řád domáhat v rámci církevních restitucí.
Narovnání majetkových poměrů mezi státem a církvemi se sice vztahuje pouze na majetek zabavený mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990, v příslušném zákoně ovšem existuje i paragraf o vydání majetku těm církvím, které utrpěly újmu v důsledku „odepření nebo neposkytnutí ochrany vlastnického práva nebo odmítnutí ukončení proces rozhodování o majetkových nárocích před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci“. A právě s tímto paragrafem chtějí právní zástupci rytířů pracovat.
Rytíři: Máme nový důkaz, předúnorový rozsudek platí
O majetek rytíře poprvé připravili nacisté, když řád rozpustili, po válce přešla rytířská panství pod státní správu a v roce 1946 ho Československo na základě dekretů prezidenta Beneše konfiskovalo - kvůli údajné kolaboraci rytířů s nacismem. Řád se ovšem začal o svůj majetek soudit, a úspěšně – třiadvacet dní před komunistickým převzetím moci tuzemská justice rozhodla o tom, že rytířský majetek byl do rukou státu převeden nezákonně a neodůvodněně.
Podle sekretáře řádu Roberta Ráce rytíři disponují i důkazem, že soudní verdikt nabyl právní moci: „Právníci našli dokument, že byl rozsudek v roce 1950 doručen ministerstvu zemědělství. Dosud všichni tvrdili, že doručen nebyl, a tudíž se řádu dekrety dotýkají.“ Opírat se může i o znalecký posudek právníka Viktora Knappa z roku 1993, podle kterého byla konfiskace prohlášena, ale nikdy k ní pravomocně nedošlo. Totéž stanovisko držel i tehdejší ministr zemědělství, lidovec Josef Lux.
Řád německých rytířů patřil mezi nejmocnější a nejbohatší řády středověku, silou a vlivem se mu mohli rovnat pouze templáři a maltézští rytíři. V současnosti v česku používá názvy Německý řád pro mužskou větev a Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské pro ženskou větev. Jejich vedení sídlí v Opavě.
Spor o kolaboraci německých rytířů s nacismem se v Československu vedl již bezprostředně po skončení druhé světové války, vrácení jejich majetku tehdy odmítali například národní socialisté, podle kterých členové řádu ve Slezsku houfně vstupovali do Henleinovy Sudetoněmecké strany. Diskuse o nacisty se znovu rozhořely po roce 1989, vracení majetku odmítal například sociálně demokratický ministr kultury Pavel Dostál.
