Brno - Nejvyšší soud (NS) potvrdil manželům Dunkovým z Bíliny na Teplicku tresty 2,5 roku vězení za týrání dětí a ohrožování jejich mravní výchovy. Sociální pracovnice našly dva z potomků zavřené ve špinavé a neosvětlené komoře. Chlapci byli zpoždění ve vývoji, zavšivení a špinaví od moči a výkalů. Nejvyšší soud nedávno bez veřejného jednání odmítnul dovolání obou manželů, dnes verdikt zpřístupnil v elektronické databázi.
„Jednání obviněného a jeho manželky (…) vyvolalo u nezletilých tělesné, ale zejména psychické strádání takového rázu, že jimi bylo pro svou hrubost, bezohlednost a bezcitnost vnímáno jako těžké příkoří,“ napsal v rozhodnutí senát s předsedou Vladimírem Veselým.
Odsouzený muž v dovolání například tvrdil, že v přípravném řízení neměl obhájce a později nesouhlasil s postupem přiděleného advokáta. Také tvrdil, že se u soudu neprokázala závažnost a dlouhodobost týrání. Obhajoba ženy v dovolání uvedla, že se soudy nechaly ovlivnit mediálním tlakem. Připustila to, že v jejím způsobu výchovy byly nedostatky, ty však prý byly způsobeny „sociální nouzí, zhoršenou kvalitou bydlení a doprovodnými vlivy“.
Děti podle soudů v Teplicích a Ústí nad Labem citově strádaly a jsou opožděné ve svém vývoji. Jediným důvodem jednání manželů byla podle soudů snaha získat peníze - děti používali jako zdroj své obživy. Rodiče se vůbec nepokoušeli děti vychovat a vštípit jim prospěšné návyky.
„Obvinění, i přes zjištěnou sociálně kulturní úroveň, měli schopnosti a možnosti vytvořit svým dětem náležité rodinné, výchovné a citové zázemí a předat jim alespoň minimální sociální znalosti, dovednosti a zkušenosti, (…) ale takto si ani v minimální míře vědomě nepočínali,“ konstatoval Nejvyšší soud.
Na týrání dětí policisté a sociální pracovníci přišli po anonymním telefonátu. Dva nejstarší syny, kterým tehdy byly čtyři a tři roky, našli zamčené v neosvětlené komoře. V ní byla pouze matrace, děti tam ležely mezi špínou, nedopalky a výkaly. Starší z nich měl viditelnou bouli na hlavě a jizvy od kousání na rukou. Sociální pracovnice děti rodině odebraly a předaly je do kojeneckého ústavu.
Oba manželé vždy tvrdili, že jsou nevinní. Podle psychologů, kteří je vyšetřovali, považují své chování za normální. Okresní soud původně uložil muži pětiletý trest, jeho manželka dostala 2,5 roku vězení. Krajský soud jejich tresty srovnal na stejnou úroveň.
