Nad hustopečskými rybníky vykvetla tisícovka mandloní

Hustopeče - Rarita ve střední Evropě, memento minulých dob a nové místo pro turisty znavené při pouti cyklostezkami - to všechno je mandloňový sad u Hustopečí, přezdívaný místními kalifornská pláň. A v těchto dnech začíná kvést. Mandloň je totiž strom, který kvete ze všech stromů nejdříve. Hustopečské, které byly vysazeny hned po válce, po převratu osiřely. Teď se je snaží probrat k životu lidé ze společnosti Kamenný vrch, které z nich chtějí vykřesat bioprodukt.

Zemědělské firmě, která se stará o sousední meruňkový sad a jejíž ovce spásají trávu v okolí, pronajalo mandloňový sad město. Nemělo totiž na jeho údržbu dost peněz. Do neoploceného areálu sice chodili pomáhat dobrovolníci a děti z místní základní školy, ale to nestačilo. Péče o sad něco stojí.

Idea přitom zůstává stejná, jen je jiný provozovatel. Kamenný vrch si ale hodlá na mandloních upevnit své dobré jméno ekologického zemědělce. Už za 5 let chtějí na trh uvést hustopečskou mandli v biokvalitě. „Sady rozhodně nechceme oplotit, ale naopak budou otevřené, aby si kolemjdoucí mohl v kvetoucím sadu odpočinout nebo čerstvé mandle ochutnat,“ uvedl už před dvěma měsíci jeden z jednatelů společnosti Kamenný vrch David Langar.

2 minuty
Mandloňový sad v Hustopečích u Brna
Zdroj: ČT24

Výjimkou budou podle něj jen dny, kdy v ohrazeném sadu budou spásat trávu ovce. „Mandloňový sad je středoevropskou raritou a chceme do něj přilákat návštěvníky tak, aby sloužil pro propagaci města a cestovního ruchu,“ dodal Langar.

„Firma na sebe převezme veškeré povinnosti související s udržování sadu, bude stromy pravidelně prořezávat a její ovce budou spásat trávu,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí Miroslav Hanzlíček. Unikátní sad se tak po desítkách let dočká péče, jakou si zaslouží, a přitom zůstane přístupný veřejnosti.

Mandloně byly v Hustopečích vysázeny v roce 1948, kdy byly zastaveny dodávky mandlí ze Španělska, Itálie a Řecka. Komunistické vedení chtělo zbavit cukrovinářský průmysl závislosti na západu a rozhodlo se plodinu pěstovat. Mandle z Hustopečí putovaly především do čokoládovny Zora Olomouc, ale i do dalších potravinářských zařízení. Po převratu se plodina začala znovu dovážet z jižnějších zemí a pěstování v sadu skončilo jako neefektivní. O sad se dlouhá léta nikdo nestaral. Z původních 50 tisíc stromů jich zůstala pouhá tisícovka na ploše pět hektarů

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...