Na místě budoucího památníku romského holocaustu začne demolice

Hodonín u Kunštátu – Už za měsíc začnou demoliční práce v někdejším rekreačním středisku Žalov, kde by měl do dvou let vyrůst unikátní Památník romského holocaustu. Alespoň to vyplývá z harmonogramu ministerstva školství, který jeho zástupci předložili členům speciálně ustavené komise. V ní jsou jak představitelé zainteresovaných institucí, tak starostové obcí, v jejichž katastru se někdejší romský internační tábor nalézá. Budoucí památník by měl připomínat osudy 1 300 Romů, kteří v internačním táboře v Hodoníně u Kunštátu za druhé světové války trpěli. Sedmdesát milionů, které na projekt vláda našla, ale nebude jen na stavbu areálu, ale také na jeho následný provoz. Zařízení bude sloužit i jako vzdělávací centrum pro mladé.

Ještě před rokem to přitom vypadalo, že se projekt vůbec neuskuteční. Nakonec se ale na ministerstvu školství vedeném Josefem Dobešem našla vůle památník prosadit, i když v redukované podobě. „Polovina sedmdesáti milionů, které jsou na něj vymezeny, půjde na samotnou výstavbu památníku, zbylá část prostředků zajistí provoz. Oproti původnímu záměru bude mít Památník romského holocaustu menší rozsah činností, plánují se ale stálé výstavy a semináře,“ uvedl v tiskové zprávě ministerstva vrchní ředitel sekce mezinárodních vztahů a evropských záležitostí Jindřich Fryč.

Původní, dnes už tři roky starý projekt Mezinárodního vzdělávacího a konferenčního centra byl vyhodnocen jako příliš finančně náročný. Stát by také nebyl schopen dlouhodobě financovat provoz centra v takovém rozsahu. Záměrem ministerstva, které přišlo s realističtější verzí projektu, proto bylo více zdůraznit pietního ducha místa a s větším citem včlenit památník do lokality, kde se bývalý tábor nacházel. O vybudování konferenčního centra rozhodla vláda před dvěma lety. Na odkup a přebudování rekreačního střediska Žalov, které stojí na místě bývalého romského tábora, proto tehdy schválila 98,5 milionu korun. Ministerstvo za tyto peníze ale pouze areál odkoupilo.

„Dnes už je jasný harmonogram, podle kterého se začne příští měsíc demolice všech objektů, které v areálu jsou, s výjimkou jednoho někdejšího půdního baráku, který se začne rekonstruovat. Pak areál převezme Muzeum Jana Amose Komenského. Vše ostatní bude věcí projektu, který by mělo ministerstvo zveřejnit na výročí odvlečení posledních internovaných do Osvětimi 21. sprna 1943,“ uvedl starosta Olešnice Zdeněk Peša.

Na podobě samotného areálu, který by měl být replikou internačního tábora, by se měli podílet studenti architektury. Ty chce ministerstvo školství oslovit. Ideou je v jeho místě vytvořit vzdělávací centrum.

Sběrným táborem v Hodoníně u Kunštátu prošlo za války třináct set Romů včetně starých lidí, žen a dětí. Kvůli katastrofálním podmínkám, ubytování i stravě a tyfové epidemii za rok fungování zařízení zemřelo 207 lidí. Ostatní byli nakonec převezeni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Z koncentračních táborů se v roce 1945 vrátilo jen asi 580 z šesti tisíc internovaných českých a moravských Romů.

„Chceme, aby toto vzdělávací zařízení sloužilo nejen k připomenutí si obětí romského holocaustu, především velkého množství romských dětí, které zde zahynuly ve velmi krátkém čase, ale také k informovanosti o holocaustu Romů. Jsem rád, že vznikne důstojný památník, který navždy bude připomínat tragické události spjaté s historií Romů,“ vyzvedl již dříve význam ojedinělého památníku ministr Dobeš.

Památník bude také místem pro vzdělávání dětí, mládeže či občanských organizací. K tomu mají sloužit dvě budovy. Původní a jediná dodnes zachovaná, která se však musí rekonstruovat, nabídne prostor k bližšímu seznámení návštěvníků s podmínkami života Romů v táboře. V nově vybudovaném takzvaném baráku má být instalována stálá výstava o táboře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...