Ostrava – Lidé v devíti městech České a Slovenské republiky si v noci na dnešek vyzkoušeli, jaké to je být bezdomovcem. V rámci akce Noc venku spali zájemci ve spacácích a na kartonech přímo v centrech měst. Cílem organizátorů akce je vrátit lidem bez domova důstojnost a pomoci jim. Při akci může zájemce prožít na jednu noc to, co je pro bezdomovce každodenní rutinou.
Lidé strávili noc venku, aby podpořili bezdomovce
Ještě před dvěma měsíci nahrazovaly panu Juliu Kalovi křoviny na ostravském výstavišti střechu nad hlavou. „Musel jsem to zvládnout, protože nebylo žádné jiné východisko,“ vzpomíná Julius Kala. Díky hodným lidem jsou tyto vzpomínky už minulostí, od října bydlí ve svém. Návštěvníkům ostravskéNoci venku, kteří do kostela svatého Václava přinesli potraviny jako vstupné, Julius také zahrál divadlo – o tom, jaké je to být na dně.
Kostel svatého Václava v Opavě už zažil ledacos: sloužily se tu mše svaté, skladoval vojenský arzenál, přespávala tu městská chudina a divadlo tu mělo sklad kulis. Teď se v něm konala první opavská Noc venku. Přespat pod hvězdami sem přišli lidé z opačných konců sociálního spektra: bezdomovkyně Jarka, která přišla o práci a o byt, i náměstkyně opavského primátora Pavla Brady (SZ). „Na rozdíl od jiných lidí, kteří se do této situace nedostanou svou volbou, máme přece jenom dobré vybavení, dobré spacáky a karton snad bude stačit,“ míní Pavla Brady.
V Opavě i Ostravě naměřili kolem půlnoci tři stupně nad nulou. Jindy nepotřební a přehlížení, byli bezdomovci v roli expertů, kteří účastníkům Noci venku radili, jak si nejlépe ustlat na tvrdé zemi. Ti, kdo po šesté ráno spěchali kolem do práce, se řadě spacáků vyrovnaných u chodníku nestačili divit. Mezi prvními vstala kadeřnice Sylva. „Nepodařilo se mi zahřát nohy celou noc,“ říká.
Někteří spěchali rovnou z ulice do práce nebo do školy. Pan Julius Kala čekal, až všichni vstanou, aby pomohl uklidit. Všichni si odnesli certifikát, který v jejich životopise možná nezazáří, dokládá ale silnou zkušenost.