Divadelníci, kterým se nelíbí dotační politika města, si chtějí stěžovat u Evropské komise

Brno - K válce o dotace pro malá a amatérská divadla, která podle jejich protagonistů dostávají od města naprosto mizivou podporu, se po Praze schyluje i v Brně. Václav Dvořák z Absolutního divadla šel se svou nespokojeností dokonce tak daleko, že podal podnět k prošetření dotační politiky města Brna Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Tvrdí přitom, že i ostatní „malá“ divadla nemají příležitost k rovné soutěži se čtyřmi velkými divadly, která město podporuje.

„Chci, aby tuto neúnosnou situaci prošetřil úřad, který se má těmito otázkami zabývat. A pokud neuspějeme u antimonopolního úřadu, podáme stížnost v Evropské komisi. Z dlouhodobého hlediska je tento stav neudržitelný. Chceme, aby zde bylo přirozené konkurenční prostředí, v němž by mohli nové kulturní subjekty vznikat a tvořit,“ vysvětluje své kroky Václav Dvořák z brněnského Absolutního divadla. Obhajuje svůj postoj výčtem rozdělených financí, které jsou k dispozici ve Zprávě o činnosti statutárního města Brna za rok 2008.

Národní divadlo Brno, Městské divadlo Brno, Centrum experimántálního divadla a Loutkové divadlo Radost dostaly podle něj téměř půj miliardy a na všechny ostatní, včetně folklorních soborů, kapel a galerií zbylo jen dvanáct milionů. „Pokud to převedu na občana, trápí mě fakt, že návštěvníci Národního divadla dostanou v průměru tisíc korun na vstupenku a návštěvníci Divadla Líšeň jen dvacet korun. V přepočtu získaných dotací na vstupenku je možné to tak brát. Jsou snad Brňáné navštěvující Národní divadlo lepšími lidmi?“ Ptá se Dvořák.

Brněnský náměstek pro kulturu Daniel Rychnovský je přesvědčen, že se stávajícím systémem rozdělování peněz se nedá nic dělat. Muselo by podle něj dojít ke změně divadelního zákona. „Do té doby jsme svázáni a nemáme šanci s tím pohnout, navíc je krize, máme o deset procent nižší příjmy a my jsme, že jsme rádi. Musíme velmi opatrně rozhodovat,“ vysvětlil Rychnovský.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se podnětem zabývá a navrhl Dvořákovi osobní jednání. Podle Dvořáka však není on sám jediný, kdo je se situací v přidělování peněz malým kulturním subjektům nespokojený. „Mluvím za devět dalších organizací, které jsou dlouhodobě nespokojené se systémem, jak se peníze rozdělují,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...