Mexiko - Studentské hnutí roku 1968 v Mexiku považují mnozí historici za první velkou trhlinu režimu Institucionální revoluční strany (PRI). Podle nevládních organizací si demostrace vyžádala zhruba 300 životů i tisíce politických vězňů. Roztržky na náměstí Tří kultur ukončil až brutální zásah policie. Deset dnů nato zahájil ve stejném městě mexický prezident XIX. olympijské hry.
Masakru předcházely několikatýdenní masové demonstrace studentů, k nimž se posléze připojila i část obyvatel hlavního města, nespokojená mimo jiné s vysokou nezaměstnaností a rozbujelou korupcí ve státní správě. K radikalizaci studentského hnutí roku 1968 přispěly i reformy ve školství, jimiž vláda prezidenta Gustava Díaze Ordaze zpřístupnila střední a vysoké školy širším vrstvám společnosti.
Rozbuškou hnutí se staly potyčky mezi studenty dvou vysokých škol v hlavním městě. Některé prameny uvádějí, že střet studentů byl ještě umocněn provokatéry, aby vláda mohla v době příprav na olympijské hry „uklidit nebezpečné živly.“ Krátce nato se nepokoje opět rozpoutaly. Protest proti nedávnému brutálnímu policejnímu zásahu a připomínka 15. výročí zahájení kubánské revoluce skončily srážkami s policií, které si vyžádaly několik stovek zraněných a desítky zatčených.
V následujících dnech vstoupilo do protestní stávky několik škol, které mimo jiné požadovaly zrušení paragrafu o „sociálním rozkladu,“ jenž umožňoval policii zasahovat proti manifestacím. Během srpna se připojily i školy mimo metropoli, takže počet stávkujících studentů vzrostl na asi 150 tisíc. Stupňovaly se však také policejní zásahy. Do ulic v centru města vyjely i obrněné vozy a věznice se plnily rebelujícími studenty. Nepokoje utichly až 2. října, ne tak policejní brutalita.
