USA - Americký raketoplán Challenger explodoval 73 sekund po startu z mysu Canaveral kvůli závadě na jednom z pomocných motorů a zřítil se do oceánu. Všech sedm členů posádky zahynulo. Až do nehody Columbie v únoru 2003 šlo o nejhorší neštěstí, které americký program pilotovaných letů potkalo. Pouhou minutu a čtvrt trvala 28. ledna 1986 cesta amerického raketoplánu Challenger do vesmíru. Poté se stroj před zraky milionů televizních diváků přeměnil v ohnivou kouli. Nikdo ze sedmi členů posádky nepřežil.
Desátý let Challengeru ke hvězdám skončil tragédií
Let STS 51-L, jak znělo označení mise, byl několikrát odložen. Přesto nakonec osudného dne, 28. ledna 1986, posádka ve složení velitel Francis Scobee, pilot Michael Smith, palubní specialisté Judith Resniková, Ronald McNair a Allison Onizuka, expert Gregory Jarvis a učitelka Christa McAuliffeová do stroje usedla.
V 11:38 místního času se vesmírný kolos odlepil od země. Manévr proběhl jako obvykle a vše se zdálo být v pořádku. Po 73 vteřinách letu však mohutná exploze raketoplán roztrhala na kusy. Kabina s posádkou dopadla z výšky asi 14 kilometrů do moře.
GALERIE
videogallery_0004042
Challenger v číslech
Poprvé Challenger vzlétl 4. dubna 1983 a před havárií v lednu 1986 úspěšně absolvoval devět letů, během nichž ve vesmíru strávil více než 69 dní. Na své konto si připsal řadu prvenství. Do vesmíru například dopravil první americkou astronautku (červen 1983) a z jeho útrob poprvé vykročil člověk do kosmického prostoru bez pevného spojení s lodí (únor 1984).
Ihned po tragédii začalo vyšetřování, které jako možné příčiny neštěstí postupně vyloučilo sabotáž, závadu na odpalovacím zařízení, hlavní palivové nádrži i raketoplánu samotném. Za příčinu neštěstí komise ve své závěrečné zprávě označila netěsnost spoje dvou segmentů pravého boosteru.
Analýza nalezených trosek a filmových záběrů ukázala, že z boku pomocné rakety vyšlehl plamen, který poškodil hlavní nádrž raketoplánu a způsobil její explozi. Otázkou zůstává, proč zodpovědní pracovníci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) let povolili. O ztrátě pružnosti těsnících kroužků v důsledku nízkých teplot, které při startu panovaly, se vědělo, a jejich výrobce na tuto skutečnost upozorňoval.
Ze sedmi obětí tragédie na sebe zvláštní pozornost upoutala Sharon McAuliffeová. Aby NASA přiblížila svůj vesmírný program veřejnosti, rozhodla se nabídnout cestu do kosmu i jednomu z amerických pedagogů. V létě 1984 byla vybrána právě středoškolská učitelka McAuliffová. Přítomnost „civilisty“ na palubě raketoplánu se stala senzací. Zkáza Challengeru pak pro veřejnost představovala o to větší šok.