Moskva/Praha - Velká říjnová socialistická revoluce (VŘSR) na dlouhá desetiletí ovlivnila dění nejen v Rusku, ale současně se stala i jednou z klíčových událostí 20. století, která měla dopad na životy milionů lidí po celém světě. Tak velké byly důsledky akce, které si lidé v Rusku i v Petrohradě samotném ani nevšimli. Mimo jiné o bolševicích se toho v Rusku až do jara 1917 mnoho nevědělo a ještě počátkem roku 1917 byli s asi 20.000 stoupenci jen nepříliš významnou silou. U moci vydrželi více než 70 let.
VŘSR ovlivnila životy milinonů lidi po celém světě
Revoluci předcházelo svržení carského režimu v březnu 1917 a nástup prozatímní vlády. Ta se již od počátku musela potýkat s narůstajícím vlivem sovětů, orgánů dělnických a vojenských zástupců, které později ovládli bolševici. Napětí zesílilo poté, co v dubnu 1917 Vladimir Iljič Lenin představil dubnové teze, jejichž jádrem bylo pověstné heslo „Všechnu moc sovětům!“ Po neúspěšném červencovém pokusu bolševiků o převrat musel Lenin uprchnout do Finska a vliv bolševiků na čas zeslábl. Lenin začal měnit strategii a na své kolegy začal naléhat, aby se věnovali přípravě ozbrojeného povstání. Bolševiky tehdy financovalo Německo, které chtělo vyvolat v Rusku chaos.
V září se v řadě sovětů dostali k moci bolševici (frakce ruské sociální demokracie). Jejich vliv rostl především mezi dělníky a vojáky v Petrohradě a v říjnu ovládli petrohradský sovět, jehož předsedou se stal Lev Trockij. Tehdy ilegální zasedání ústředního výboru rozhodlo o puči, jehož plán vypracoval Lenin a jehož organizaci měl na starosti Trockij.
Již den před revolucí začali vojáci obsazovat významné body v Petrohradu. Převzetí moci bylo dokončeno 7. listopadu 1917, podle starého ruského kalendáře to bylo 25. října. Útok na Zimní palác zahájil v 21:40 výstřel z křižníku Aurora. Při nenápadném puči zahynulo jen šest lidí na straně útočníků, ve městě normálně jezdily tramvaje, obchody a restaurace byly otevřeny, v divadlech se hrálo.
Většina ministrů byla zatčena a na paralelně probíhajícím II. všeruském sjezdu sovětů byl převrat schválen. Vlády se ujal nový orgán, složený jen z bolševiků - Rada lidových komisařů s Leninem v čele. Trockij se stal lidovým komisařem zahraničních věcí, komisařem pro národnostní otázky se stal Josif Stalin.
Po podepsání Brestlitevského míru v březnu 1918 bolševici rozehnali Ústavodárné shromáždění poté, co v něm nezískali většinu. Znárodnili půdu a velké podniky, v bankách omezili soukromé aktivity a pomocí „rudého teroru“ se začali vypořádávat s opozicí. Po vyhlášení sovětské ústavy v červenci 1918 a přestěhování vlády z Petrohradu do Moskvy svoji moc v Rusku stvrdili vítězstvím v občanské válce v listopadu 1920.
V roce 1922, kdy byl ustaven Sovětský svaz, se na návrh Lenina stal generálním tajemníkem bolševiků Stalin. Později již Lenin marně varoval před Stalinovým hladem po moci a když v roce 1924 zemřel, rozhořel se o vedení strany boj. O tři roky později Stalin nad protivníky zvítězil a začala jedna z nejtragičtějších epoch v dějinách země, která si vyžádala desítky milionů zmařených lidských životů.
Křižník Aurora, který zahájil útok, kotví stále u petrohradského nábřeží. Dnes už není památníkem revolučních událostí roku 1917, stal se muzeem ruské námořní historie a lodního stavitelství. První malá muzejní expozice byla otevřena v roce 1956, od té doby prý plavidlo navštívilo přes 30 milionů lidí.
Výročí VŘSR patřilo v Sovětském svazu k nejvýznamnějším státním svátkům. Dnes Rusové vnímají revoluci především jako historickou událost, která jejich životy už dávno nijak přímo neovlivňuje. Diskusi o jejím odkazu a významu vždy přibarví reflexe složitých politických problémů dnešního Ruska.
Za Putinova prezidentského období, po 90. letech fandících demokracii, ale začaly snahy do jisté míry rehabilitovat sovětskou minulost Ruska. Vrátila se hymna z doby Sovětského svazu, na uniformách ruské armády nyní opět září rudé hvězdy a úřední místa aktivně podporují nostalgické vzpomínky na někdejší „velikost impéria“. Zároveň si ale putinovské Rusko aktivně připomíná odkaz Ruska carského, státem podporovaná pravoslavná církev pokládá rodinu posledního cara Mikuláše II., postřílenou bolševiky, za svaté mučedníky a Putin nedávno vzdal čest statisícům obětí komunistických politických represí na místě jejich hromadných vražd v Butovu u Moskvy.