Bagdád - Během války v Iráku až do oznámení ukončení velkých bojových operací zahynulo za 44 dní údajně přes 15 000 osob, nicméně některé zdroje uvádějí značně vyšší počty mrtvých. Zemřelo přibližně kolem 11 000 iráckých vojáků a 4000 iráckých civilistů. Na druhé straně byly ztráty mnohem menší. Válka si vyžádala životy 138 amerických a 33 britských vojáků. Avšak od zahájení války až dosud zahynulo v Iráku přes 4 200 jen zahraničních vojáků, z toho téměř 4 000 Američanů, 175 Britů, ale i více než 130 vojáků z dalších 18 zemí. Počet iráckých obětí se různí - podle letošní studie WHO a irácké vlády zahynulo od března 2003 do června 2006 v zemi na 151 000 Iráčanů. Vedení války stálo americké daňové poplatníky 500 miliard dolarů.
Válka v Iráku si dosud vyžádala životy více než 4200 zahraničních vojáků
Na straně USA se do operace Irácká svoboda zapojilo různým způsobem 49 zemí světa. Během bojů byla obsazena všechna města v zemi a režim iráckého prezidenta Saddáma Husajna se zhroutil v den pádu Bagdádu, 9. dubna 2003.
Operace Irácká svoboda
Právě 20. března 2003 Spojené státy spolu s Británií zahájily vojenskou operaci na odzbrojení Iráku. Operace nazvaná Irácká svoboda byla oficiálně ukončena 1. května 2003. Americký prezident George Bush tehdy oznámil ukončení hlavních bojových operací v Iráku a vítězství USA a jejich spojenců. Konec války ale nevyhlásil. Podle politologa Petra Robejška šlo při zahájení války zejména o ropu a o snahu modernizovat islámskou civilizaci.
Hlavními důvody invaze bylo podezření, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení a že režim Saddáma Husajna má napojení na teroristickou organizaci al-Káida.
Spojenečtí vojáci zničili mnoho set iráckých tanků a obrněných transportérů a také zabavili desítky iráckých letounů. Irák údajně zničil na 190 spojeneckých tanků a přes 90 obrněných transportérů a sestřelil dva americké vrtulníky a dvě letadla.
USA vypracovaly seznam 55 nejhledanějších iráckých představitelů, ze kterého bylo 42 osobností zadrženo. Oba Saddámovi synové, Udaj a Kusaj, byli zabiti v boji. Tři osoby - bývalý viceprezident Táhá Jasín Ramadán, Saddám Husajn a nevlastní Saddámův bratr Barzán Ibráhím Tikrítí, byly popraveny. Na útěku je stále 11 osobností, mimo jiné někdejší „muž číslo dvě“ Izzat Ibráhím či bývalý viceprezident Táhá Muhíaddín Maaruf.
Situace v Iráku po ukončení invaze
Zemi dosud trápí zejména pokračující násilnosti. Ze dvanácti útoků, které si vyžádaly více než 100 obětí, se plná polovina odehrála loni. Nejkrvavějším útokem od zahájení války byly čtyři sebevražedné útoky proti náboženské komunitě jezídů na severozápadě země, které si loni v srpnu vyžádaly přes 400 mrtvých. Přes 200 osob zahynulo při sérii výbuchů v šíitské čtvrti Sadr City v Bagdádu v listopadu 2006. Poslední větší útok se odehrál letos 1. února, kdy dvě sebevražedné atentátnice zabily na dvou tržištích v centru Bagdádu 99 osob.
Kvůli násilnostem opustily podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) své domovy od března 2003 čtyři miliony lidí (asi 15 procent obyvatelstva země), z toho přes dva miliony lidí odjelo do zahraničí, ostatní opustili své domovy a zůstali v Iráku.
Za mnoha útoky stál jordánský terorista a šéf irácké větve teroristické sítě al-Káida abú Músá Zarkáví, který byl v červnu 2006 zabit. K dalším útokům se hlásila též teroristická skupina Ansar Sunna. V roce 2004 se uskutečnila dvě povstání radikálních šíitů v Nadžafu a aktivní byli i sunnitští povstalci. Radikálové též od dubna 2004 unesli několik stovek cizinců i Iráčanů.
Po pádu režimu Saddáma Husajna 9. dubna 2003 v 21. den války byla v květnu 2003 ustavena Američany vedená civilní správa. Okupace Iráku formálně skončila 28. června 2004, kdy civilní správa předala moc prozatímní vládě, na bezpečnost v zemi ale stále dohlížejí mezinárodní síly pod vedením USA. V mezinárodních silách, které mají v Iráku od května 2003 zajišťovat bezpečnost, je nyní necelých 170 000 vojáků z 18 zemí včetně ČR.