Česká diplomacie však již začátkem března prostřednictvím vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry deklarovala, že dříve či později nezávislost Kosova uzná. Nicméně před mezinárodním uznáním nezávislosti Kosova i prezident Václav Klaus zopakoval své dřívější obavy, že souhlas s únorovým jednostranným osamostatněním by mohl působit jako precedens pro zahraničí.
Proti uznání jihosrbské provincie se staví i opoziční ČSSD a komunisté. Nezávislé Kosovo má i mezi veřejností své odpůrce. Poslední petici proti uznání nezávislého Kosova, kterou podepsalo 1 300 osob, přijal předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček 19. března.
Nesouhlas s odtržením Kosova vyslovuje kromě veřejnosti i řada českých politiků. Uznání nezávislosti Kosova by podle exministra Jana Kavana (ČSSD) bylo příkladem pro separatisty v jiných zemích, například v ruském Čečensku či španělském Baskicku a Katalánsku. „Je naprosto nutné dát naší vládě najevo, že vůle většiny Čechů je vyjádřit solidaritu se Srbskem a jednostranné vyhlášení Kosova neuznat,“ prohlásil na nedávné demonstraci.
Jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova k 7. březnu uznalo 16 členských zemí Evropské unie. Kosovskou deklaraci nezávislosti ze 17. února uznaly mezi prvními velké státy unie jako Francie, Británie nebo Německo, které patřily spolu s USA k hlavním zastáncům kosovské samostatnosti. Celkově tak učinilo již přes 30 zemí světa.
Rozhodně proti jednostrannému kroku Prištiny jsou naopak Španělsko, Kypr, Slovensko, Řecko a Rumunsko, které samy musejí řešit nároky národnostních menšin na svém území. Stejný postoj zastávají z neunijních zemí vedle Srbska také Rusko nebo Čína, Bosna a Hercegovina, Makedonie a tradiční spojenec Srbska Řecko.
Ze zbývajících států „sedmadvacítky“ již proces uznání nezávislosti Kosova zahájila Litva. Totéž plánují v blízké budoucnosti udělat i Bulharsko a Maďarsko. Poslední dva státy EU, Portugalsko a Malta, se ještě nerozhodly, očekává se nicméně, že se přidají k většině unie a Kosovo uznají.
Srbsko opakovaně prohlásilo, že samostatné Kosovo neuzná nikdy. Srbská vláda chce Kosovo rozdělit podle etnického klíče mezi většinové Albánce a menšinové Srby. Kosovští Albánci, kteří tvoří 90 procent dvoumilionového kosovského obyvatelstva, podobné návrhy odmítají.
