V roce 1924 vstoupil Fierlinger do sociálně-demokratické strany a od roku 1937 do roku 1945 zastával post velvyslance v SSSR. V tomto období měl blízký vztah k exilovému vedení KSČ v čele s Klementem Gottwaldem. V roce 1943 pak komunisté spolu s Fielingerem „připravili" podepsání československo-sovětské mírové smlouvy Edvardem Benešem.
V dubnu 1945 se Fierlinger stal československým premiérem exilové vlády v Londýně. Po návratu do Československa jeho post předsedy trval až do voleb v roce 1946. Poté byl jmenován předsedou ČSSD a po komunistickém převratu v roce 1948 byl hlavním iniciátorem sloučení sociální demokracie s komunisty. Téhož roku se stal Fierlinger místopředsedou vlády.
V roce 1953 Fierlinger z vlády odešel a byl zvolen předsedou Národního shromáždění. V této funkci pak působil do roku 1964. Do roku 1966 byl zároveň členem předsednictva Ústředního výboru KSČ.
