Vatikán - Templářský řád, jehož členové byli obviněni z kacířství a sexuálních přečinů, bude alespoň částečně rehabilitován. Vatikán dnes vydá dokumenty z procesu s tímto rytířským řádem, které přísně střežil 700 let.
Vatikán dnes vydá dosud utajované dokumenty o templářích
Detailní popis soudního procesu s templáři „Processus Contra Templarios-Papal Inquiry into the Trial of the Templars“ (Proces proti templářům - papežské vyšetřování u templářského soudu) je neobyčejná kniha s cenou 5900 euro (162.000 korun).
„Jde o milník, protože je to poprvé, co Vatikán tyto dokumenty uvolní, což celému projektu dodá autoritu,“ říká profesorka Barbara Fraleová, která pracuje v tajných archivech Vatikánu. „Před vznikem tohoto díla nic neposkytovalo vědcům původní dokumenty z procesu s templáři,“ řekla před oficiální prezentací díla 25. října.
Objemná kniha s dokumenty k templářskému procesu vyjde v jemném koženém pouzdře a bude obsahovat vědecký výklad problému, reprodukce originálních pergamenů v latině a kopie voskových pečetí, které inkvizitoři ve 14. století používali. Celkově bude vyrobeno 799 kopií. Jeden z pergamenů je široký půl metru a dlouhý celé dva metry. Je tak detailně zpracován, že obsahuje i reprodukce skvrn a nedostatků, které jsou na originálu. První výtisk knihy dostane papež Benedikt XVI. Vatikán předpokládá, že většinu kopií díla odkoupí knihovny předních univerzit a přední odborníci na období středověku.
Templářský řád, jehož přesný název zní Chudí rytíři Kristovi a Šalomounova chrámu (templu - odtud název templáři), byl založen v roce 1119. Rytíři, kteří jej zakládali, přísahali, že budou ochraňovat křesťanské poutníky směřující do Svaté země poté, co křižáci v roce 1099 dobyli Jeruzalém. Postupně shromáždili obrovský majetek a pomáhali financovat válečné výpravy některých evropských panovníků.
Úpadek templářů následoval po znovudobytí Svaté země muslimy na konci 13. století. V roce 1307 je francouzský král Filip IV. Sličný obvinil z kacířství. Mnohem zajímavější než faktická existence templářů v období 12. a 13. století je podle Jaroslava Šebka z Historického ústavu Akademie věd ČR jejich druhý život po zákazu řádu v roce 1312. Velký zájem začal hlavně v osvícenství a romantismu. "Některé teorie uvádí, že po svém zákazu žili templáři v tajných společenstvích a v 17. století dali základ vzniku zednářských lóži hlavně v Anglii.
Legendy o jejich skrytých pokladech, tajných obřadech a moci, po dlouhá léta hrály svou úlohu ve filmech a knihách, jako je Šifra mistra Leonarda. Rytíři byli také zobrazováni jako strážci legendárního Svatého grálu - poháru, ze kterého Kristus pil při Poslední večeři před svým ukřižováním.
Mezi dokumenty z procesu, jenž následoval, je i takzvaný Chinonský pergamen, ve kterém papež Klement V. dává templářům rozhřešení z obvinění z kacířství, které bylo základním pilířem snahy Filipa IV. o jejich zničení. Templáře nakonec Filip nechal upálit poté, co se ke svým „zločinům“ doznali. Mnozí historici však tvrdí, že přiznání byla vynucena na mučidlech. V pátek 13. října 1307 došlo k velké vlně zatýkání - z této události pochází i obávaný pátek třináctého.
Chinonský pergamen byl uložen ve vatikánských archivech až do roku 2001, kdy na něj Fraleová náhodou narazila. „Pergamen byl někdy v historii špatně katalogizován. Zpočátku jsem nemohla věřit svým očím. Tento dokument hledalo mnoho historiků,“ řekla sedmatřicetiletá badatelka.
Podle historiků za pádem templářů stála skutečnost, že král Filip byl u nich značně zadlužen. Templáři mu totiž pomáhali financovat jeho války. „Byli velkými bankéři a v Templu sídlila i jejich banka, která až do roku 1295 zpravovala státní finance celé Francie. Král se tak na jejich majetku značně obohatil,“ potvrdil religionista z Filosofické fakulty MU Libor Jan. Tím, že se jich Filip IV. zbavil, našel vhodný způsob, jak vymazat své dluhy.
Podle Fraleové byl papež Klement V. přesvědčen, že templáři spáchali některé závažné hříchy, nevěřil však, že jsou kacíři. Podle některých zpráv při obřadu zasvěcení nových členů museli poplivat křiž. Podle Fraleové však tuto praxi ospravedlňovali jako rituál poslušnosti, který je měl připravit na případné zajetí muslimy. Templáři byli také obviňováni ze sodomie.
„Jednoduše řečeno, papež uznával, že sice nebyli kacíři, avšak provinili se jinými hříchy, jako jsou hrubost, násilnosti a hříšné styky mezi členy řádu. To však není kacířství,“ řekla Fraleová. Přestože nebyl přesvědčen o jejich vině, rozhodl se papež po tvrdých střetech s francouzským králem řád „pro dobro církve“ v roce 1312 rozpustit.
Proces s templáři v letech 1307-1312 byl ve své podstatě politickým soubojem mezi Klementem a Filipem. Nové dokumenty podle Fraleové odhalují, že pohled na Klementovu pozici v procesu musí být historiky opraven. Vydané dokumenty podle ní umožní zredukovat legendy, které se kolem templářů vytvořily a které jsou v poslední době v oblibě.
„Nejneuvěřitelnější na celé věci je skutečnost, že uplynulo 700 let a lidé jsou tím vším stále fascinováni,“ řekla Rosi Fontanaová, která Vatikánu pomáhala jeho projekt koordinovat. „Přesná reprodukce pergamenů umožní vědcům je prostudovat, jako kdyby měli v ruce originál. Ještě lepší však je, že stav originálů se nebude zhoršovat tak rychle, jako v případě, že by je někdo neustále prohlížel,“ řekla.
Pověsti o tajných naukách a různém propojení na východní sekty jsou až pozdějšího data a jde do značné míry o nevěrohodné záležitosti. „Vatikán nikdy neměl co tajit. Vlnu mýtů vyvolalo i to, že materiály nebyly v dostatečné míře dostupné,“ dodal Jaroslav Šebek.