Bagdád - Abú Músa Zarkáví, kterého v prosinci 2004 bin Ládin označil za vůdce Al-Káidy v Iráku, patřil k nejkrutějším světovým teroristům a k nejhledanějším mužům v Iráku. Přestože zprávy o jeho dopadení či úmrtí se objevily již několikrát, dosud se mu vždy dařilo unikat. Zarkáví byl nakonec 7. června 2006 zabit při náletu v severoiráckém městě Bákubá (65 kilometrů od Bagdádu), a to společně se sedmi dalšími teroristy. Operaci provedli společně příslušníci iráckých a amerických vojenských sil. Koncem dubna 2006 se Zarkáví poprvé objevil na videozáznamu na internetu. Ocenil tehdy zejména vytrvalost „božích bojovníků“ ve tříleté válce proti západním „křižákům“ v Iráku a odsoudil iráckou vládu jakou loutkovou vládu USA.
Zabit Zarkáví - jeden z nejhledanějších teroristů světa
Skupina tohoto sunnitského muslima se přihlásila k řadě atentátů, únosů a vražd v Iráku po svržení režimu Saddáma Husajna v dubnu 2003. Přičítá se jí i série protišíitských atentátů v březnu 2004, při kterých zahynulo až 180 osob, a exploze ve městě Hilla v roce 2005, kterou nepřežilo 125 lidí. Zarkáví též údajně vlastnoručně zabit dva rukojmí z USA: v květnu 2004 Nicka Berga a v září 2004 Eugena Armstronga. Jeho buňka má ale na svědomí i sebevražedné útoky ve třech hotelech v jordánské metropoli Ammánu, při kterých bylo loni v listopadu zabito 57 lidí.
Zarkáví byl považován za vůdčí sílu odboje v Iráku a USA jej vinily z podněcování občanské války mezi šíity a sunnity v zemi. Expert na chemické a biologické zbraně Zarkáví byl svým okolím považován za vysoce inteligentního a odhodlaného islamistického radikála, který chtěl na Blízkém východě utvořit islámský stát, v jehož čele budou stát vyznavači čisté formy islámu a muslimského práva šaríi.
Zarkáví (narozen 20. října 1966), který je známý též jako Ahmad Fazíl Chalajlí či Fazíl Nazzál Chalajlí, pocházel z jednoho z největších jordánských kmenů, beduínského kmene Hasan s palestinskými předky. Rodný dům v chudém městě Zarka asi 25 kilometrů východně od Ammánu opustil již v mládí, kdy odjel do Afghánistánu, kde bojoval proti sovětské okupaci. Do rodné Zarky se údajně vrátil v roce 1992.
V roce 1996 byl v Jordánsku odsouzen na 15 let za ozbrojené aktivity,, o tři roky později byl ale na královskou amnestii propuštěn. Ze země uprchl v roce 1999, právě před odhalením jedné buňky Al-Káidy v Ammánu, která údajně plánovala útok na ammánský hotel Radisson SAS. V říjnu 2000 byl za to v Jordánsku v nepřítomnosti odsouzen na 15 let vězení.
Poté se Zarkáví vrátil do Afghánistánu, kde od americké invaze koncem roku 2001 bojoval proti americkým vojákům. Od roku 2002 se pravděpodobně skrýval v Iráku, nejspíš na severu v Kurdistánu, kde se napojil na extremistickou skupinu Ansar Islám.