Praha - Japonská Nomura, která prostřednictvím společnosti Saluka vlastnila Investiční a Poštovní banku, žádala od české vlády náhradu za poškození své investice poté, co byla IPB zásahem státu nuceně předána Československé obchodní bance (ČSOB). Stát naopak Nomuru následně zažaloval kvůli vytunelování IPB.
Nomura prostřednictvím arbitráže protestovala proti „znárodnění“ IPB
Nomura koupila IPB kvůl akciím pivovarů
Nomura údajně měla zájem získat akcie Prazdroje a Radegastu. Jelikož se jí to nepodařilo přímo, snažila se ovládnout IPB, která vlastnila většinový podíl v pivovarech. V roce 1998 proto koupila prostřednictvím Saluky (nizozemské firmy zastupující zájmy Nomury v IPB) podíl v bance od státu. Za IPB s množstvím špatných úvěrů zaplatila Nomura tři miliardy korun. Do banky se zavázala investovat 12 miliard korun. Oba sliby sice splnila, nicméně po krachu IPB vyšlo najevo, že investice pocházely údajně minimálně z poloviny z peněz samotné banky. Nomura posléze prostřednictvím firmy České pivo od banky za devět miliard korun odkoupila akcie pivovarů, aby je v říjnu 1999 prodala jihoafrické South African Breweries (SAB) za 22 miliard korun. Firma České pivo údajně nakupovala akcie pivovarů za úvěr od IPB, který zřejmě nebyl nikdy uhrazen.
Nomura se podle kritiků o chod IPB nestarala - vybírala z ní peníze, vedení rozšiřovalo řadu špatných úvěrů, banka neměla dostatečné rezervy. Poté, co lidé začali hromadně vybírat vklady, nařídila ČNB v polovině června 2000 nucenou správu. Banku tak převzala ČSOB, která za ni zaplatila jednu korunu.
Nomura podala na ČR arbitrážní žalobu
Nomura pokládala za diskriminační, že stát IPB před krachem neochránil žádnou subvencí, na rozdíl od jiných velkých českých bank. Nomura tvrdila, že IPB byla „znárodněna“. Později podala na ČR arbitrážní žalobu v Londýně a požadovala 40 miliard korun jako odškodnění za uvalení nucené správy na banku a její prodej ČSOB. V březnu 2006 Česko arbitráž prohrálo - stát údajně neochránil investici Nomury do IPB na základě porušení závazku „rovného a spravedlivého zacházení“. Výše částky však nebyla určena. ČR se proti tomuto rozhodnutí odvolala. V září 2006 Švýcarský federální nejvyšší soud žalobu ČR zamítl.
Stát naopak oponoval, že Nomura kupovala IPB za cenu sníženou o adekvátní rizika s tím, že ji bude nutné sanovat. V jiné arbitráži v Curychu zase stát (ministerstvo financí) po Nomuře vymáhal až 263 miliard korun. Nomura škodu způsobila údajně tím, že se podílela na pádu IPB a profitovala z transakcí, které krachu předcházely. Stát posléze nárok snížil.
Česko v říjnu 2006 podepsala s Nomurou smír. Obě strany se dohodly ukončit arbitráže o desítky miliard korun kvůli IPB a nezahajovat nové spory. Podle dnešní informace deníku E15 arbitráž v Londýně určila, že IPB v době, kdy na ni stát uvalil nucenou správu, měla hodnotu 36,5 miliardy korun. Stát zaplatí přibližně desetinu částky, tedy asi 3,65 miliardy korun.
Nomura se soudí i s ČSOB
ČSOB vedla s Nomurou také vzájemné soudní spory o desítky miliard korun. Japonská firma proto žádala, aby v rámci případného narovnání stáhla i ČSOB své žaloby (například ve věci kauzy České pivo). Začátkem října 2006 zamítl Městský soud v Praze žalobu ČSOB proti Nomuře v kauze České pivo. Banka se domáhala odškodného zhruba 24 miliard korun. ČSOB loni v souvislosti s IPB zažalovala ČR u arbitrážního soudu v Paříži o 1,7 miliardy korun. Ministerstvo financí na ni odpovědělo protižalobou, v níž po ČSOB požaduje až 27 miliard korun. MF tvrdí, že IPB měla v době prodeje podstatně větší hodnotu, než se dosud vědělo, a chce tento rozdíl zpět.
GALERIE
Ilustrační foto