Z moře poprvé zazněl signál SOS

Londýn - Jednoduchý a snadno zapamatovatelný, takový je mezinárodní ťísňový signál SOS. Tři tečky, tři čárky, tři tečky vysílané bez pomlky v Morseově abecedě zachránily během více než stoleté existence tisíce životů. Využívaly je hlavně námořní lodě v nesnázích včetně potápějícího se Titanicu. Volání SOS zřejmě poprvé použili Němci při jedné ze záchranných akcí 1. dubna 1905. Laická veřejnost ale i nadále přisuzuje prvenství britskému parníku Slavonia, z jehož podpalubí zaznělo nouzové volání před 10. června 1909.

Většina velkých lodí měla svého telegrafistu

Na počátku dvacátého století byla lodní doprava jedinou možností, jak překonávat moře a oceány. V rámci čilé obchodní výměny mezi novým a starým kontinentem brázdilo Atlantik velké množství lodí. Možnost dorozumívat se na dálku i za tmy prostřednictvím bezdrátového vysílání byla pro námořníky opravdovým požehnáním. Už zakrátko po vynálezu rádia bylo pobřeží osázené rádiovými stanicemi a většina velkých lodí měla svého telegrafistu. V signalizaci ale existovala celá řada souběžně užívaných znamení.

Prvním mezinárodně uznávaným signálem byl CQD

Předchůdcem a také pozdějším konkurentem SOS byl signál CQD, který byl údajně prvním nouzovým signálem používaným v bezdrátové telegrafii. Oznámení o tomto kódu vyšlo v oběžníku Marconiho společnosti Marconi International Marine Communication Company v roce 1904. Kód CQD byl ale později nahrazen mezinárodně uznaným signálem SOS, který byl v Morseově abecedě snadněji a rychleji vysílatelný. S přechodem od telegrafie k přenosu hlasu praktický význam signálu SOS poklesl.

Použití Morseovy abecedy jako prostředku tísňového volání pro lodi s výtlakem nad 300 tun bylo oficiálně zrušeno 1. ledna 1999. Telegrafický přístroj na palubách těchto plavidel byl nahrazen anténami satelitního a radiového spojení. Nově používaný Global Maritime Distress and Safety System - GMDSS - je ale příliš nákladný a menší plavidla si jeho zavedení nemohou dovolit. Pobřežní stanice proto dodnes drží dnem i nocí pohotovost u přijímačů, aby mohly včas reagovat na prosbu o pomoc prostřednictvím tradičního volání SOS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...