Praha - V Lánech se v deštivém počasí setkali český a polský prezident. Lech Kaczynski přijel s důležitým úkolem: přesvědčit Václava Klause, že ratifikace Lisabonské smlouvy má smysl i poté, co Irové tuto reformní a pro budoucí fungování Unie důležitou smlouvu v referendu odmtíli odmítli. Před třemi hodinami ale v Lánech bylo jasné jediné: polský pokus neuspěl.
Klaus zůstává jedinou evropskou hlavou státu odmítající Lisabonskou smlouvu
Lány Lisabonská smlouva opět nedobyla. Po české vládě, která přesvědčovala Václava Klause před 10 dny, neuspěl ani polský prezident Kaczynski. Klaus dál trvá na tom, že po irském „ne“ smlouva platit nemůže. Lech Kaczynski měl podle polského tisku Klause přesvědčit když ne ke změně názoru na Lisabonskou smlouvu, pak alespoň ke změně svého vyjadřování k ní. Podle bývalého europoslance Pavla Teličky také polský prezident přijel jako zvaný host, kterého chtěl Václav Klaus vrátit do „starých kolejí“ českopolského spojenectví proti „velkým“ státům Unie.
„Já si myslím, že oba máme jasné pevné názory, které se nedají změnit,“ řekl Klaus. Zůstává tak jedinou hlavou státu, která Lisabonskou smlouvu odmítá vzkřísit. To, že přijel právě Kaczynski, není náhoda. Mluví se o něm jako o vyslanci Francouzů - kteří Evropské unii předsedají. A byl to prezident Sarkozy, kdo ho v polovině měsíce získal na svou stranu. „Polsko nebude dělat potíže. Jsme pro společný postup, s prezidentem Sarkozym to byl velmi pěkný rozhovor,“ vyjádřil se 14. července letošního roku polský prezident.
Kaczynski nejdříve smlouvu podporoval, pak odmítal a nakonec ji opět podporuje. Spekuluje se, že to nebylo zadarmo: Sarkozy mu měl slíbit továrnu na Peugoty i záchranu polských loděnic. Jestli se ale Klaus, Kaczynski a Sarkozy v něčem shodují, pak v tom, že klíč ke vzkříšení smlouvy leží v Irsku. O Lisabonské smlouvě licitovalo i Slovensko a podle komentátorů se tento princip začíná v Evropě nepěkně rozmáhat. Důkazy o takovém jednání a „kupování podpisů“ však neexistují a stávají se součástí šedé části unijní politiky. Podle politiků by šlo o nedůstojný a jen velmi výjimečný jev.
„Nemáme žádný zázračný lék a chceme aby Irové cítili, že mají na výběr. Ale měli by vědět, že po ratifikaci v Itálii už bude mít tuto smlouvu schválenou 24 zemí,“ vyjádřil se 21. července Sarkozy. Pozice Čech ale ani tak není jednoduchá. „Já se neskrývám s tím, že Lisabonskou smlouvu považuji za špatnou, mylnou…“ řekl Klaus.
Lisabonskou smlouvu navíc přezkoumává i český Ústavní soud. Především občanští demokraté chtějí jasné odpovědi na to, zda vznik pozice evropského prezidenta i ministra zahraničí společně s reformami institucí nebude v rozporu s českými zákony. V případě že se neobjeví žádné rozpory se od Klause očekává lehká změna stanoviska, ačkoliv český prezident má jistě čím překvapit.