Connecticut - První americká ponorka s nukleárním ponorem byla velkou nadějí amerického námořnictva v padesátých letech. Když na konci července 1954 vyplouvala z londýnských doků, nevěřil ani její strůjce admirál Hyman Rickover, že před ním stojí plavidlo představující novou éru amerických námořních sil. Po překonání atlantského oceánu byl stroj s názvem Nautilus využíván k menším misím, až přišel 3. srpen 1958 kdy ponorka jako vůbec první plavidlo připlula až k severnímu pólu. Jednalo se o přísně tajnou vojenskou operaci, o níž věděl jen tehdejší americký prezident Dwight Eisenhower a několik admirálů.
Americká ponorka Nautilus dosáhla Severního pólu
Operace s poetickým názvem „Sunshine“ (Sluneční svit) začala 19. června, kdy při dosavadním zdolávání vod západního pobřeží Spojených států velel na Nautilu poručík William Anderson. Nautilus nejprve proplouval Čukotským mořem, ale pro příliš pevnou vrstvu ledových ker byl nucen další postup odložit. Skoro měsíc tak posádka se smělými cíly přečkala na základně Pearl Harbor u Havajských ostrovů.
Nakonec se přece dočkala, 23. července hlásily měřiče konečně příhodné podmínky a Nautilus opět vyrazil směrem na sever. Až 3. srpna dosáhla kýženého arktického pólu. Po 96 hodinách plavby a 2 945 zdolaných kilometrech se ponorka vynořila u vod Grónska. Za naplánování celé mise se nejvíce zasloužili vědci z Technické námořnické laboratoře spojených států. Jejich úkolem bylo především sestrojit speciální kompasy, které by vyloučily možnost ztráty směru pod ledem. V případě nouze byla ponorka vyzbrojena také torpédy, které by prorazily ledovou masu.
Ponorka Nautilus se řadí k nejdokonalejším plavidlům své doby. Jaderný pohon jí umožňoval vysokou rychlost a téměř neomezené setrvávání pod hladinou. Stala se z ní tak účinná vojenská zbraň.
Svoučinnou službu ukončila ponorka v roce 1980. V současnosti slouží legendární Nautilus jako exponát v Naval Submarine Base New London. Návštěvník má možnost projít si její interiér.