Berlín - Když bylo ve špandavské věznici v Berlíně nalezeno 17. srpna 1987 bezvládné tělo 93letého Rudolfa Hesse, skončila tím další kapitola nacistického Německa. Hess byl posledním žijícím odsouzeným v norimberském procesu, doživotní trest si také jako jediný z odsouzených skutečně odseděl. Na Hessův život ani jeho záhadný let do Anglie však smrt světlo nevrhla, ba naopak. Přibyly otázky, zda spáchal sebevraždu oběšením nebo byl zavražděn.
Smrt nacistického pohlavára Hesse neosvětlila jeho podivný život
Život jedné z nejzáhadnějších postav nacistické říše se hemží předsudky, mýty a spekulacemi. Podle oficiální a široce přijímané verze Rudolf Hess, člen nejužšího nacistického vedení, říšský ministr a druhý Hitlerův nástupce po Hermannu Göringovi, odletěl večer 10. května 1941 stíhačkou Messerschmitt Bf 110 do Skotska. Při své misi, podniknuté na vlastní pěst, se chtěl spojit se zástupci britské protichurchillovské opozice a vyjednat s nimi mír, který by ukončil probíhající válku s Německem.
Podle Hessova návrhu by Londýn výměnou za udržení svého světového impéria ponechal Berlínu nadvládu v kontinentální Evropě. Oba státy by si tím navíc uvolnily ruce ke společnému budování hráze proti bolševismu, hrozícímu se rozšířit ze stalinského Ruska. Plány na jednání ovšem vzaly za své - Hess byl bezprostředně po svém seskoku padákem nedaleko Glasgowa zadržen a v norimberském procesu v roce 1946 odsouzen jako válečný zločinec na doživotí.
Konspirační teorie: Zabila ho Luftwaffe? Zavraždili Britové?
Rozhovor s historikem Janem Borisem Uhlířem (zdroj: ČT24)
Ve vězení si prý Hess nic nepamatoval, nepoznával známé lidi a odmítal návštěvy příbuzných.
Asi nejodvážnější, nicméně velmi populární teorie zní, že špandavským „vězněm číslo sedm“ vůbec nebyl Rudolf Hess, ale jeho dvojník. Toho buď do Skotska poslali Němci (výměnou za Hesse, kterého ve skutečnosti sestřelila Luftwaffe), nebo jej „dodali“ sami Britové poté, co „pravý“ Hess zemřel za války při nehodě. Na podporu této úvahy se nejčastěji uvádí, že si Hess po svém uvěznění nic nepamatoval, mluvil z cesty, nepoznával známé lidi a dlouhá léta odmítal návštěvy svých příbuzných.
Spekulace o tom, že se Hess v srpnu 1987 neoběsil, ale byl zavražděn, podporoval i dlouholetý americký velitel špandavské pevnosti Eugene Bird. Vězně prý měli zabít Britové, aby předešli Hessovu politicky ožehavému propuštění - Sovětský svaz k němu prý měl tehdy poprvé od konce války dát svolení. Odpověď by mohly pátračům záhad vydat některé britské archivní dokumenty, které budou odtajněny až v roce 2017.
Hitlerův tajemník se stal pro neonacisty kultem
Hess byl pro Hitlera osobním tajemníkem a pravou rukou. V roce 1920 patřil s číslem legitimace 16 k zakládajícím členům NSDAP. Po své účasti na nezdařeném mnichovském pivním puči v listopadu 1923 byl Hess zatčen a společně se svým vůdcem uvězněn v Landsbergu. Zde mu Hitler nadiktoval svůj programový spisek Mein Kampf.
Osobnost Rudolfa Hesse hraje dodnes klíčovou roli pro neonacistické hnutí. Památka muže, nazývaného ultrapravicí „mučedník míru“ nebo „mučedník za Německo“, je v den výročí jeho narození či úmrtí pravidelnou příležitostí k pochodům a mítinkům. Nechvalně proslulé je jimi zejména bavorské městečko Wunsiedel nedaleko českých hranic, kde je Hess pohřben.