Vliv komunistů roste, Senát upozorňuje, že jejich rétorika je problematická

Praha - Komunisté získávají na důležitosti. Sociální demokracie je totiž potřebuje, protože ne ve všech krajích je schopna bez nich vládnout. Fakt, že komunisté postupně směřují do vyšších pater české politiky, se však nelíbí Senátu. Ten minulý týden odhlasoval, že Nejvyšší správní soud by se měl podívat na 76 komunistických výroků, jestli náhodou neporušují zákon nebo rovnou ústavu a bylo by tudíž možné je zakázat.

Čeští komunisté si s tím však příliš těžkou hlavu nedělají. Na veřejnosti se sice snaží nepoužívat tak tvrdá slova jako jejich předchůdci, nicméně mezi svými se občas nechávají strhnout. „Nemůžou to dělat v parlamentu beztrestně, protože by se jednak zdiskreditovali… Ale pokud jsou na své vlastní schůzi a v auditoriu je jenom pár důchodců, tak samozřejmě mohou říkat cokoli,“ dodává k tomu spoluautor knihy Kdo ve Stínu Čeká na Moc Petr Dudek s tím, že když se před komunistickými voliči mluví o diktatuře proletariátu, tak jim to připomíná jejich mládí, sílu, zdraví a dobu, kdy byli na vrcholu štěstí a kdy všechno v životě vypadalo růžově.

A právě takové výroky poslední dva roky hledala senátní komise v čele s Jaromírem Štětinou.

Komunistické výroky:

Marta Semelová, na shromáždění KSČM, 25. února 2004
„V únoru roku 1948 započalo nejúspěšnější období v našich dějinách: období socialismu.“

Jiří Horák, O odkazu VŘSR a socialismu 21. století, 26. října 2007
„Protože se vykořisťovatelé svého panství dobrovolně nevzdají, musí jim být odňato násilím.“

Milan Havlíček, K aktuálním úkolům, 25. října 2003
„…smyslem naší činnosti je postavit proti diktatuře kapitálu diktaturu pracujících.“

„Slovo komunismus, slovo Marx a slovo Lenin, to je firemní vývěsní štít komunistické strany, pokud ho nebudou mít, tak ztratí podstatnou část elaktorátu, to je to voličstvo, které má rádo to bouchání pěstí do stolu, násilné metody a zkrácenou cestu k řešení politických problémů,“ vysvětluje důvody komunistické rétoriky Jaromír Štětina.

Komunisté jsou podle svého předsedy Vojtěcha Filipa vlastně Štětinovi vděční. „Pan Štětina by si zasloužil nějakou medaili za trvalou propagaci myšlenek Komunistické strany, protože tolik o nás nikde nenapíšou, jako napíše on,“ komentuje Štětinovy aktivity Filip.

Komunisté mají k některým událostem vlastní komentář 

Komunisté volají po tom, aby se jejich dějiny přestaly vykládat černobíle, což se nejvíc projevuje právě v citlivých tématech dob nedávných, například ohledně změny režimu. Marta Semelová z ÚV KSČM k tomu právě 17. listopadu 2006 řekla: „Když si srovnáme vlastně to období, jak je nazývané některými lidmi, před listopadem jako nedemokratické, po listopadu jako demokratické. V čem je ta demokracie, v čem je ta svoboda?“

Rovněž na postavu jednoho z nejkrutějších diktátorů lidstva, sovětského generalisima Stalina, mají komunisté svůj názor. „Byl bych dalek hodnotit ho jako osobu kladnou, nebo osobu zápornou, protože to je právě ta šablonovitost, která vždycky vede k pokleslému pohledu na dějiny,“ komentoval Stalina Stanislav Grospič. Podobně Stalina hodnotí i Soňa Marková: „Je to osobnost velmi rozporuplná, ale většinou v historii nebývá všechno jenom černé nebo bílé.“

I ke vzniku republiky mají komunisté svůj komentář. Podle nich by nebylo Československa bez rok staré ruské bolševické revoluce. „Říjnová revoluce nepochybně uspíšila pád monarchií a měla větší vliv na emancipaci lidí, na to, že si uvědomili potřebu zásadních, tedy revolučních změn,“ vysvětluje komunistický pohled místopředseda komunistů Jiří Dolejš. Podle Pavla Žáčka z Ústavu pro studium totalitních režimů je to výsměch nejen otcům zakladatelům Československé republiky, ale zejména našim českým a slovenským legionářům, kteří v té době vlastně bojovali proti bolševikům.

Nicméně čeští komunisté ve svých kruzích dál staví na marxismu-leninismu, diktatuře proletariátu, kritice soukromého vlastnictví a sní o příchodu revoluce. „Otázka je, jestli půjde o sociální revoluce, lidové revoluce nebo o další třeba národně-obrozenecká hnutí. To je otázka budoucna,“ vysvětluje Grospič.