Pro spisovatele Karla Pecku byla rozhodující zkušenost s vězením

Kližská Nemá - Rozhodující událostí v životě spisovatele, bývalého politického vězně a disidenta Karla Pecky byla jeho osobní zkušenost s vězením. Ta ovlivnila řadu jeho románů, povídek, básní i jeho společenskou angažovanost. V roce 1949 byl totiž ve svých necelých jednadvaceti letech obviněn z velezrady a odsouzen k jedenáctiletému žaláři. O represích 50. let podal autentické svědectví ve svém stěžejním románu Velký slunovrat, který vyšel v roce 1968. V druhé polovině 60. let publikoval i další autobiografické prózy - Úniky, Horečka a Na co umírají muži. Později byl jedním z prvních signatářů Charty 77.  V době, kdy nemohl svobodně publikovat, poskytl jako vůbec první český literát svůj rukopis nově vznikajícímu nakladatelství manželů Škvoreckých 68 Publishers v Torontu, kde vyšly jeho prózy Štěpení, Pasáž, Motáky nezvěstnému a Malostranské humoresky.

Tyto knihy po roce 1989 vydalo brněnské nakladatelství Atlantis a některé z nich byly zfilmovány. Karel Pecka zemřel 13. března 1997 v Praze a v říjnu téhož roku mu tehdejší prezident Václav Havel udělil za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka.