Praha - Největší bitevní loď německého válečného námořnictva Bismarck spustili Němci na vodu 14. února 1939. Bismarck dosud doprovází stín velkoleposti - byl nejobávanější bitevní lodí, nacistickým trumfem, který měl zpřetrhat životně důležité trasy udržující Británii za druhé světové války při životě. Na svou dobu výjimečně opancéřované plavidlo bylo schopné vypálit téměř tunový projektil až do vzdálenosti 35,5 kilometru. Poté, co Bismarck potopil proslulý britský křižník Hood, zpečetila jeho osud trestná výprava britské flotily.
Mezinárodní vody začala brázdit dravá obluda Bismarck
Loď pojmenovanou po kancléři Ottovi von Bismarckovi vypustil do boje říšský vůdce Adolf Hitler. V tento slavnostní den Hitlerovi naslouchalo více než šedesát tisíc přihlížejících diváků, chtivých spatřit tehdy největší bitevní loď německého námořnictva. Bismarckova vnučka Dorothea von Löwenfeldová pokřtila kýl blyštící se novotou a za nadšeného zpěvu německé hymny pak kolos o výtlaku 41 700 tun sklouzl do vody.
Bismarck vzbuzoval respekt
Nadšení nacionalisticky laděných obyvatel vyvolávaly také další rozměry a vlastnosti lodi a budily respekt nepřátel. Délkou 251 metrů, šířkou 36 metrů, standardním ponorem 8,7 metru i úctyhodnou rychlostí 30 uzlů (55,5 kilometru za hodinu) jasně předčila ostatní bitevní plavidla té doby. Údiv vzbuzovalo také technické řešení plavidla. Trup lodi byl vertikálně rozdělen 17 podlažími, které byly opatřeny 22 vodotěsnými přepážkami. Hlavní výhoda ale tkvěla v mohutné výzbroji, které vévodily čtyři dvouhlavňové věže s kanóny ráže 380 milimetrů, z nichž dolétávaly 800kilogramové dělostřelecké granáty do vzdálenosti 35,5 kilometru.
I přes započatou válku uplynul rok a půl, než plně vybavené plavidlo z hamburských loděnic Blohm & Voss vstoupilo do služeb německého válečného námořnictva. Ke své první bojové misi vyplul Bismarck 19. května 1941 po devíti měsících zkoušek a výcviku posádky na otevřeném moři.
Úkolem Bismarcku bylo společně s těžkým křižníkem Prinzem Eugenem narušovat životně důležité námořní trasy v Atlantiku, po nichž byla zásobována Velká Británie. Nepozorovaný průnik do těchto vod se jim však nezdařil a v severním Atlantiku byly obě lodě atakovány. V Dánském průlivu Bismarck nečekaně rychle potopil vlajkovou loď britské válečné flotily - bitevní křižník HMS Hood.
Německého giganta potopila až britská odplata
Bolestná ztráta nejsilnějšího britského plavidla a ohromného počtu lidí (na palubě v osudný den 24. května 1941 bylo 1418 osob, z nichž jen tři se zachránili) vyvolala v ostrovanech touhu po odplatě. Pod bojovým rozkazem „Potopte Bismarck!“ rozpoutali na nepřátelskou loď rozsáhlý hon, jehož se účastnilo značné množství válečných plavidel.
Po několikadenním taktizování a úhybných manévrech byl Bismarck, poškozený náletem torpédového bombardéru Swordfish a se zablokovaným kormidlem, 27. května obklíčen a několikrát torpédován. Z 2200členné posádky nakonec přežilo jen 115 mužů. Obětí válečné odplaty se stal také admirál Günther Lütjens, který celou námořní operaci pod názvem Rheinübung (cvičení Rýn) řídil, i kapitán lodi Ernst Lindemann.
- Otto von Bismarck autor: ČT24, zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/339/33808.jpg
- Bismarck zdroj: Wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/682/68171.jpg
- Bismarck zdroj: Wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/682/68172.jpg
- Bitevní křižník Hood zdroj: Wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/682/68173.jpg