Jihlava - Evžen Plocek je dnes považován za pomyslnou třetí pochodeň roku 1969. Těmi dalšími jsou Jan Palach a Jan Zajíc. Plocek byl členem Komunistické strany Československa a aktivním odborářem. Angažoval se jako reformní komunista pro změny, které přineslo Pražské jaro, reprezentoval Jihomoravský kraj na tzv. vysočanském sjezdu KSČ, který se postavil proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR v srpnu 1968. Za každou cenu chtěl pokračovat v reformní činnosti i po srpnové okupaci republiky.
Vzplála třetí pochodeň Evžen Plocek
Na Velký pátek 4. dubna 1969 navštívil Evžen Plocek cestou ze zaměstnání své rodiče. Poté odešel na jihlavské náměstí, kde se před sídlem OV KSČ zapálil. Zde se okolo 18. hodiny polil ředidlem. Protože na náměstí stály houpačky a kolotoče, lidé se nejdříve domnívali, že jde o nějakou pouťovou atrakci. Až po chvíli přispěchali na pomoc a Plocek byl odvezen do jihlavské nemocnice, kde o pět dní později 9. dubna umírá.
Cestou k budově okresního výboru KSČ odhodil dva složené papíry s texty: „Pravda je revoluční - napsal Antonio Gramsci“ a „Jsem pro lidskou tvář - nesnáším necit - Evžen“.
Přes mnohé překážky se pracovníkům Motorpalu podařilo uspořádat v Jihlavě veřejný pohřeb. V tisku se o sebeupálení Evžena Plocka kromě dvouřádkového oznámení neobjevilo ani slovo. Pohřbu se účastnilo na pět tisíc lidí. Povědomí o jeho činu se mimo Jihlavu dostalo až koncem osmdesátých let, když reportáž o něm v samizdatové revue Alternativa publikovala spisovatelka Eva Kantůrková.
„Na rozdíl od Zajíce a Palacha byl Evžen Plocek dlouholetým funkcionářem komunistické strany a členem odborové organizace, zemřel ve svých devětatřiceti letech,“ podotkl Patrik Eichler, spoluautor sborníku Jan Palach ´69. Všichni ale pocházeli z prostředí, které bylo křesťansky založené. Plocek byl vášnivým zastáncem a obhájcem reformního procesu Pražského jara. Motivem pro jeho čin byla nastupující normalizace. Letos si lidé připomenou úmrtí Evžena Plocka 8. dubna na jihlavském náměstí, kde je i jeho pamětní deska.