Slovensko má staronového prezidenta. Je to vůbec poprvé, kdy slovenská hlava státu obhájila svůj mandát. Nutno říct, že souboj to byl z nejnapínavějších. Předvolební kampaň byla velmi dramatická, relativně těsný pak byl i výsledek prvního kola volby. Ivana Gašparoviče ale nakonec Slováci v jeho funkci potvrdili. A právě znovuzvolený prezident Slovenské republiky poskytl exkluzivní rozhovor České televizi pro Interview ČT24 z 6. dubna. Prostřednictvím telemostmu z Bratislavy s ním hovořil moderátor František Lutonský.
„Historii bychom měli nechat v pozadí,“ říká Ivan Gašparovič
Jak byste zhodnotil prezidentskou volbu?
Zhodnotili ji voliči a zhodnotili ji pro Slovensko velmi pozitivně. Jsem velmi rád, že jsem našel podporu a důvěru občanů i navzdory tomu, že prezidentská kampaň byla hlavně v druhém kole tak trošku nestandardní a ztratila určité hodnoty. Zejména tisk jednoznačně postavil dva kandidáty proti sobě - jednoho hodnotil absolutně pozitivně a druhého postavil do pozice skoro neschopného zastávat tento post.
Proti vám stála velmi silná kandidátka Iveta Radičová. Byl okamžik, kdy jste si říkal, jestli mandát obhájíte?
V prvním kole to bylo o víc jak 160 tisíc hlasů. Při 5,5 milionovém počtu obyvatel získat 160 tisíc není tak jednoduché. Takže z tohoto pohledu jsem věděl, jak skončí i druhé kolo. To nakonec skončilo ještě pozitivněji, protože to bylo o skoro 250 tisíc hlasů navíc. A to je na Slovensku opravdu hodně.
V Česku nemáme přímou volbu prezidenta. Máte na domácí politické scéně jako lidmi volený prezident nějakou výhodu například oproti svému českému protějšku?
Určitě je to velká výhoda, protože se můžu opírat o občany, o jejich důvěru a ne jen o důvěru politiků z parlamentu. A co je důležité: nemůže dojít k manipulaci při volbě, jako dochází v parlamentu mezi poslaneckými kluby a politickými stranami. Mezi občany to není možné.
Samozřejmě i při této volbě pracují politické strany a hledají všechny prostředky, jak pomoci kandidátovi, kterého preferují, ale celkově je to skutečně mnohem demokratičtější.
Velmi vás podporoval slovenský ministerský předseda Robert Fico. Dokázal byste vyhrát bez jeho podpory?
Jsem přesvědčený, že ano. Nešlo o podporu politické strany, ale o podporu osoby, osobnosti. Je velký rozdíl podporovat politickou stranu a osobnost. Nakonec při všech průzkumech, pokud šlo o důvěryhodnost politika na Slovensku, jsem byl vždycky na druhém místě.
Váš program shrnutý do hesla zní: Cítím sociálně, myslím národně. Můžete to trochu rozvést?
Jsem velmi rád, že můj program uspěl a že právě na jeho základě mi občan důvěřoval. Vždy jsem byl na straně občana, zejména pokud šlo o sociální programy. Byl jsem i v pozici, kdy jsem velmi úspěšně dokázal obhajovat postavení Slovenské republiky ve vztahu k zahraničí. Slovensko je dnes ve světě vnímáno jako důvěryhodná a zodpovědná země. Svědčí o tom zahraniční investice u nás.
Když se ohlížíte za prvním volebním obdobím, které za pár okamžiků vyprší, je něco, co byste udělal jinak? Je něco, co se vám nepovedlo?
Jsem rád, že jste se ptali i na mé motto. Právě v době hospodářské krize je opravdu velmi důležité, jak která vláda uchrání sociální programy, aby nedošlo ke zhoršování, případně, aby se zlepšily. To je to, co prezident spolu s vládou i Národní radou musí velmi citlivě zhodnocovat. A platí to i o postavení Slovenska ve vztahu k zahraniční politice. To jsou všechno věci, které nás čekají, a jsem velmi rád, že mohu ve svém programu pokračovat.
Abychom tomu dobře rozuměli, má tedy od vás Robert Fico podepsaný bianco šek?
Bianco podepsaný šek máme navzájem od začátku, protože oba máme stejné sociální programy. Tady není, o čem diskutovat. Jsem velmi rád, že z tohoto pohledu můžeme uplatňovat všechno, co je ve prospěch občana Slovenské republiky. To je dnes nejdůležitější.
Hodláte něco změnit v případě vašeho druhého volebního období? Také se mluví o tom, že když už je na Slovensku prezident volen přímo, jestli by neměl mít také větší pravomoci?
V současné době se dá asi velmi těžko mluvit o tom, že by se změnil ústavní systém v naší republice. Pravomoci jsou dnes stejně jako u vás rozdělené mezi vládu, parlament a prezidenta. Do budoucnosti může dojít k určitým změnám, ale nemohou to být výrazné změny. Americký systém na Slovensku, ani v Čechách nemá uplatnění. Aby vláda byla jen poradním orgánem prezidentovi, to nejde.
Chce to čas. Umím si představit oblasti, kde by prezident mohl být o mnoho vyrovnanějším partnerem ve vztahu k exekutivě. Ale opakuji: chtělo by to velké změny i přes ústavu.
Když Václav Klaus obhájil svůj mandát, na začátku druhého volebního období trochu obměnil a vyladil svůj tým. Čeká něco podobného váš tým?
Do funkce nového prezidenta nastoupím až 15. června, potom uvidíme, co se bude dít. Když jste zmínil prezidenta Klause, chtěl bych mu poděkovat za gratulaci a rozhovor, který jsme měli dnes ráno. Hovořili jsme o mnoha otázkách a jsem velmi rád, že spolu budeme moci zase obhajovat postavení Česka a Slovenska ve vztahu k zahraniční politice. Myslím si totiž, že vždy najdeme podporu jeden druhého. Jsem velmi rád, že s Českou republikou nám to politicky, ekonomicky a přátelsky klape.
Předvolební kampaň byla poměrně přiostřená. Byla to vaše nejdůležitější kampaň v životě? Myslím závěrečné dny před samotnou volbou prezidenta?
Nejdůležitější bylo, když jsem se ženil a čekal rodinu.
Vaše zvolení, jak je to interpretováno třeba u nás v České republice, by mohlo být jakýmsi referendem o vládnutí koalice a o postavení opozice. Vnímáte to podobně?
No, určitě že to byl i tento vztah. Je jasné, že v současnosti je tento problém pro opozici do velké míry vyřešený. Nebude spor mezi prezidentem, parlamentem, mezi prezidentem a vládou a opačně. Na základě programů, které jsou společné, nemusí dojít k velkým politickým roztržkám nebo politické nervozitě, která by mohla negativně ovlivňovat občany Slovenska nebo naše postavení v zahraničí.
Když jsem pročítal komentáře slovenských médií, na která jste si stěžoval, ve spoustě z nich se objevuje, že Slovensko je v tuhle chvíli rozdělené. Cítíte to podobně?
Do určité míry ano. Byl jsem první, který v kampani říkal, nedělejme z toho „válku jih proti severu“, všichni jsme občané jedné republiky a máme stejná práva a stejné povinnosti. Jsem rád, že 11 z 12 menšin na Slovensku vyslovuje absolutní spokojenost a dobrou spolupráci, že to berou stejně. To všichni potřebujeme. Pokud totiž přece bude na Slovensku špatně Slovákovi, bude tam špatně i Maďarovi, Němci, Čechovi nebo Židovi. Proto musíme být spolu.
Takže sever patřil vám, jih s maďarskou menšinou patřil Ivetě Radičové. Jak dlouho myslíte, že země bude takto rozdělena, protože maďarská menšina se stala prakticky ústředním tématem celé kampaně?
Nevyvolali jsme to my, ale druhá strana. Ta začala mluvit o věcech, které na Slovensku nejsou přijatelné. Ta se začala opírat o politiky, kteří na Slovensku hlásali problémy, které mohou nastat. Hlavně pokud jde o autonomii, o Benešovy dekrety, o rušení Trianonu. To jsou věci, které na Slovensku nechceme, a uděláme všechno pro to, aby u nás nebyly.
Jsem velmi rád, že se můžeme obrátit i na občana Slovenské republiky maďarské národnosti. Nikdo ze Slováků nemá problémy s těmito lidmi. Problémy jsou jen s extremistickými politiky SMK. Občan maďarské národnosti na Slovensku je slovenský občan, není občanem Maďarské republiky.
Na druhou stranu za vámi stála i Slovenská národní strana Jána Sloty. Když už mluvíme o extremistech, právě Ján Slota je v českých podmínkách brán jako extremista, xenofob, nacionalista. Neberete to jako chybu, že jste se od jeho podpory výrazně nedistancoval?
Slovenská národní strana je nejstarší politická strana na Slovensku a měla silné postavení, když se prosazovaly otázky uznávání Slováků jako původních obyvatel na tomto území. Je to strana Slováků, kteří potřebují svůj stát, to se nedá popřít. Jsem velmi rád, že na těchto pozicích stojí i dnes.
A když hovoříte o extremistovi Slotovi, je potřeba vždy brát v potaz i to, na koho a na co takovým způsobem reaguje. Akce vyvolá reakci. A Ján Slota reaguje většinou na výroky maďarských politiků SMK, a ne na spolužití s občany (sám bych jen možná reagoval mírněji). Právě včera jsem slyšel, že říkal, že si váží občanů maďarské národnosti na Slovensku, ale že má výhrady proti politikům SMK. To je, myslím si, normální.
Jinými slovy: nesouhlasíte s formou, ale souhlasíte s obsahem slov Jána Sloty.
Určitě, pokud jde o reakci na výroky maďarských politiků SMK.
Slovensko by se mohlo v tuto chvíli cítit jako rozdělená země. Máte nějaký plán na to, jak Slovensko sjednotit?
To s vámi vůbec nesouhlasím. Byla to jen reakce na kampaň, jakou vedla moje protikandidátka, jakou vedli ti, kteří ji podporují. Vezměte si, že v době, kdy bylo moratorium, byl předseda SMK Csáky v maďarské televizi Duna, která má velký dosah na jižní Slovensko, a mluvil o tom, jak Gašparovič nemá rád Maďary, čili totální nesmysl.
Právě opak je pravdou. Vážím si jich, protože jsou naší součástí, mají svoji kulturu, jazyk. Je to obohacení našeho života i ostatních národnostních menšin. Není proto dobré, když se mezi nimi nacházejí politici, kteří na Slovensku vyvolávají nepokoje a stále upozorňují, co z minulosti je třeba zrušit a obnovit. To se už nikdy nestane.
Historii bychom měli nechat trošku v pozadí. Musíme žít dneškem a budoucností, neboť na některých pasážích naší historie se nikdy nedohodneme. Jedna strana bude tvrdit to a my ono. Nechme to historikům.
Pár větami k česko-slovenským vztahům. Oznámil jste, že na první zahraniční cestu pojedete do Česka, to už je taková tradice. Už máte termín?
S panem prezidentem se dohodneme během pěti minut. Je to něco, co už považuji za jakýsi axióm. Nebudu hovořit o formě, ale určitě do Čech mezi všechny přátele přijedu vždy velmi rád.
Když debatujete s Václavem Klausem zejména na téma klimatické změny nebo Evropská unie, případně Lisabonská smlouva, můžete nám tu debatu popsat?
Ale ano. Je velmi otevřená, dnes jsme v názorech, i pokud jde o Evropskou unii, ve shodě. Na druhou stranu některé jeho výhrady sdílím i já a on o nich ví.
Byl jsem velmi zklamaný reakcí Evropského parlamentu na vystoupení vašeho prezidenta. To se nedělá, i když máte jiné názory. Nejsem ve shodě s panem prezidentem ve všem, ale některá kritická slova k Evropské unii říkám častokrát i u nás a je jich dost.
Navzdory tomu si myslím, že bylo třeba podepsat reformní smlouvu, abychom si jako Evropská unie nedali druhou facku, když jsme nepřijali ústavu. Abychom nedávali signál, že nejsme schopni se dohodnout. Přitom tato reforma nemusí být definitivní. Každá reforma je reformovatelná. Takže už dnes můžeme mluvit o některých otázkách, které bude potřeba velmi rychle prodiskutovat a změnit.
Sledujete, jak u nás vláda v době předsednictví Evropské unii prochází krizí?
Jsem rád, že takováto krize na Slovensku nevznikla a nevznikne, protože vztah prezidenta, parlamentu a vlády je trošku jiný. Navzájem si rozumíme. Ale nemyslím si, že je to krize, která by měla Českou republiku dovést do pozice, kdy nebude ve světě akceptovaná a bude považována za určitou překážku.
Česká republika má svoji politiku a jsem velmi rád, že v základních věcech ji máme shodnou, že si navzájem dokážeme pomoct. Jsem přesvědčený, že tuto krizi dokážete vyřešit velmi rychle. Není to dobré, když jste předsedající zemí, ale také to není ani nějaká katastrofa.
Poslední otázka: Pomohlo Slovensku české předsednictví Evropské unii?
Myslím, že velmi. Několikrát se střetli naši premiéři a shodli se na některých zásadních rozhodnutích. Dokonce si myslím, že i shoda v otázce automobilového průmyslu (pomoci všem globálně) byla velmi pozitivní. Dnes tak můžeme otevřeně říci, že továrna v Čechách není česká, ale evropská továrna, že továrna na Slovensku není slovenská, ale je to Evropa a tak dále. Jsme v Evropské unii, máme stejná pravidla, stejné povinnosti, stejné odpovědnosti. Proto si myslím, že globální řešení bude velmi důležité i při řešení krize jako celku.
(redakčně kráceno)