Londýn - Legendární vzpoura na lodi Bounty se odehrála 28. dubna 1789. Loď Britského královského námořnictva se vracela z dlouhé několikaměsíční cesty na ostrovy Tahiti, odkud vezla plody chlebovníku zpátky do Anglie. Kapitán William Bligh byl zkušený námořník a vedl posádku tvrdou rukou. Posádka lodi Bounty se zdržela na Tahiti téměř půl roku a námořníci se nechtěli vrátit zpátky. Vůdce vzpoury byl Fletcher Christian, kapitánův zástupce, který si na ostrovech našel manželku. Kapitán byl spolu s dalšími 18 loajálními muži vysazen na malý člun, který vzbouřenci s malým množstvím zásob vypustili na volné moře. Po 41 dnech dorazil člun s kapitánem a zbytkem posádky ve zbědovaném stavu do přístavu Timor.
Po návratu kapitána Williama Blighe do Anglie byla vypravena fregata HMS Duke a loď Bruncvik na trestnou výpravu proti vzbouřencům. Ti se mezitím vrátili na Tahiti, kde se hodlali usadit. Po krátkém pobytu se většina z nich rozhodla ukrýt na opuštěném ostrově Pitcairn, kde pro zametení stop spálili loď Bounty. Zbylí vzbouřenci, kteří na Tahiti zůstali, byli později zadrženi a popraveni oběšením. O osudu vzbouřenců na ostrově Pitcairn se veřejnost dozvěděla až po objevení spálených trosek lodi americkou lodí Topaz v roce 1808. Potomci vzbouřenců a Tahiťanů, kteří se k nim přidali, žijí na ostrově dodnes.
Bounty vyplula 23. prosince 1787 pod Blighovým velením směrem na Tahiti, kde měla naložit sazenice chlebovníku a dopravit je do oblasti Karibiku. Plody chlebovníku zde měly poskytnout potravu pro masy černých otroků pracujících na plantážích. Bouřlivé počasí znemožnilo provést původní kapitánův úmysl plout kolem mysu Horn do Tichého oceánu, a tak Bounty zamířila k mysu Dobré naděje. Z jihu obeplula Austrálii a Tasmánii, zamířila do Pacifiku a koncem října přistála u břehů Tahiti. Tady si členové posádky užívali tropického ráje. Když loď vyplula s nákladem chlebovníkových sazenic zpět k západu, nespokojenost vyvrcholila.
Dodnes historikové vedou spory o příčinách vzpoury na Bounty. Jedni tvrdí, že Bligh byl krutý tyran, který terorizoval posádku takovým způsobem, že jí nezbylo, než se ho zbavit. Jiní se zase domnívají, že posádka byla nezkušená, nebyla zvyklá na nezbytnou disciplínu, která provázela dálkové plavby. Svoboda a sexuální excesy na Tahiti ji morálně tak rozložily, že po vyplutí nebyla ochotna vrátit se k námořnickému životu.
Záznamy v lodním deníku Bounty však spíše hovoří o opaku a dokládají, že Bligh se uchyloval k tělesným trestům jen sporadicky. Byl to vzdělaný muž, který se živě zajímal o vědecké poznání, přesvědčený, že vhodná strava a hygiena jsou nutné pro dobrý stav jeho posádky. Na druhé straně jeho současníci potvrzují, že to byl muž velice ješitný a arogantní, který si nedovedl získat přátele.
