Odbojář Bubník:
„Když jsem jednou přišel brzy ráno, tak tam leželi a měli ustláno na zemi, po druhé se tam pohybovali, byl jsem v duchu přesvědčen, že to jsou oni,“ popisuje tehdejší události Bubník. Tehdy mu bylo 24 let, teď je mu 91 let. Na setkání s parašutisty ukrytými v jednom z pražských bytů nikdy nezapomene.
Ani nekonečné mučení jej nezlomilo a v odboji pokračoval

Reportáž Karla Rožánka
Po atentátu na Heydricha rozpoutali Němci v protektorátu peklo. Snaha za každou cenu potrestat viníky vedla k masovému zatýkání a popravám. Gestapu neunikl ani Bohuslav Bubník. Praktiky Gestapa zažil na vlastní kůži - nekonečné výslechy i mučení. „Když jako řekli, že jsem kaput, tak jsem v duchu říkal, já kaput ještě nejsem, a když se mi povedlo zase vstát, výslech šel zase dál. Kolikrát se to opakovalo, to už si nepamatuji,“ pro pořad 168 hodin popisuje výslechy Bubník.
Bohuslav Bubník mučení vydržel a nic neprozradil. To ho zachránilo a Němci ho tak po několika týdnech propustili. Takové štěstí měli z několika set zatčených pouze dva lidé. Jedním z nich byl právě Bohuslav Bubník, který k tomu dodává, že jej zachránilo mimo jiné i to, že z těch, co byli s ním zavření, nikdo nic neprozradil.
Většina příslušníků domácího odboje, kteří spolupracovali s parašutisty včetně jejich rodin, byla popravena v koncentračním táboře Mathausen. „Pokud ten člověk měl takovou fyzickou a morální výdrž, že tomu mučení nepodlehl, tak měl přeci jenom nějakou šanci a pan Bubník ji plně využil,“ tvrdí historik Jan B. Uhlíř.
Bohuslava Bubníka ani výslechy na gestapu nezlomily. V roce 1943 se znovu zapojil do odboje. Jako člen odbojové organizace JINDRA měl na starosti shánět zbraně.
Z necelé stovky parašutistů žijí již jen dva
Do protektorátu seskočila během druhé světové války necelá stovka parašutistů, včetně atentátníků na Heydricha. V současné době žijí již jenom dva - v Kanadě Robert Matula ze skupiny Wolfram a 87letý Jaroslav Klemeš ze skupiny Platinum. Na území tehdejšího protektorátu seskočil v únoru 1945. Klemeš měl s dalšími třemi parašutisty ze skupiny Platinum po seskoku štěstí. Podařilo se jim najít lidi, kteří je ukryli.
„Tím pádem se skupina Platinum uchytila. Jako parašutisté bez domácí pomoci bychom nebyli schopni plnit naše úkoly. To znamená, že jsme se potřebovali vyspat, museli jsme mít elektřinu a další věci, prostě zázemí,“ pro pořad 168 hodin vysvětlil parašutista Operace Platinum-Pewter Klemeš. Pro odboj zajišťovala skupina Platinum hlavně letecké dodávky zbraní z Velké Británie. Podle historika Michala Buriana patří operace Platinum-Pewter, byť se odehrála na samém konci války, mezi ty nejúspěšnější.
Jaroslav Klemeš a Bohuslav Bubník mají rozdílné osudy, přesto mají jedno společné. I po 64 letech od konce druhé světové války by do toho šli znovu.
