Pravčická brána - pýcha české přírody míří mezi světové divy

Hřensko (Děčínsko) - Zveřejněné výsledky celosvětového internetového hlasování Nadace New7Wonders oficiálně potvrdilo to, v co mnoho Čechů tiše doufalo. Dominanta Národního parku České Švýcarsko a největší skalní most v Evropě, nazvaný Pravčická brána, postoupila mezi 77 semifinalistů v soutěži o sedmero přírodních divů světa. Do vybraného seznamu cenných dominant se dostala na úkor hory Mount Everest, sicilské sopky Etna nebo Niagarských vodopádů na hranicích USA a Kanady. Skalní útvar, připomínající svým tvarem i rozměry podobné monumenty v Arizoně či Utahu, leží v nepříliš přístupných místech, avšak podle zástupců národního parku má díky úspěchu v celosvětovém hlasování o turistický zájem postaráno.

Symbol Národního parku České Švýcarsko v průběžném hlasování držel desátou pozici ve své kategorii. Dosavadní hodnocení Pravčické brány označila manažerka společnosti České Švýcarsko Dana Štefáčková za obrovský úspěch. Může podle ní znamenat větší reklamu a zvýšení povědomí o existenci Pravčické brány a Českého Švýcarska ve světě. Obává se ale možného přílivu turistů, protože v oblasti chybí kvalitní infrastruktura, hlavně dostatek hotelů a parkovišť.

Dno Pravčické brány leží v nadmořské výšce 415 m, vnitřní oblouk je 16 metrů vysoký, vrcholová plošina brány má 21 metrů nad jejím dnem, celkové rozpětí oblouku činí 26,5 metrů - rozměry, které staví útvar nedaleko Hřenska do role královny skalních bran starého kontinentu. Vstup do celého areálu kolem Pravčické brány je v současnosti zpoplatněn, turisté však mají na výběr přístup k několika vyhlídkám, mohou se pohybovat po četných turistických stezkách vybavených zábradlím i schodišti do skalních soutěsek.

Typickou součástí pohlednicových panoramat je výletní zámeček Sokolí hnízdo, vystavěný v alpském stylu pro potřeby turismu v roce 1881. Italští stavitelé dokázali vybudovat převážně dřevěnou stavbu za jeden rok. Původně německý rod Clary- Aldringenů zde ubytovával své významné hosty. Dodnes je zde známá restaurace, v prvním patře byla vybudována muzejní expozice věnovaná národnímu parku.

Bránu oceňoval Goethe i Andersen

Skalní masiv, opracovávaný po miliony let, je výsledkem zvětrávání v méně odolné části skalního masivu, tvořeného kvádrovými pískovci turonského stáří. Již v 70. letech 19. století se řadil k oblíbeným cílům evropských turistů. Ze zvědavosti i pro inspiraci sem zavítala řada významných osob jako Josef II., J. W. Goethe či Hans Christian Andersen. První turisté se rekrutovali z řad měšťanů a šlechtické společnosti. Přestože má cesta z Hřenska na Pravčickou bránu pouze několik málo kilometrů, bývalo zvykem najmout si k výletu mezky či skupinu nosičů.

Národní památkou byla Pravčická brána prohlášena v roce 1963. Až do roku 1980 měli turisté přístup přímo na objekt skalního mostu, avšak díky neblahému účinku a citelné erozi byl vstup na vrcholek brány zakázán. Aby nedocházelo k dalšímu poškozování této unikátní přírodní památky, byl pískovcový blok zpevněn speciální směsí s přísadou pryskyřice. V některé ze skalních slují poblíž Pravčické brány prý pobýval legendární poustevník Prebisch, podle něhož nazývají Němci tuto lokalitu Prebischtor.