Než vznikla samostatná česká technika, působila v Brně už 50 let německá škola. Německé technické učiliště založené v roce 1849, na kterém se zpočátku učilo dvojjazyčně, bylo po několika reformách prohlášeno v roce 1873 Německou vysokou školou technickou (Deutsche Technische Hochschule). Brno bylo před 100 lety česko-německé město a většina průmyslu byla v německých rukách. Rychle se vzmáhající český kapitál však požadoval své inženýry a inteligenci. Na potřebu vytvořit druhé středisko národní vzdělanosti - univerzitu v Brně - upozorňovali již od 80. let 19. století čeští politici v čele s Tomášem Garriguem Masarykem. Snahy o univerzitu až do roku 1919 ztroskotávaly na nacionální situaci ve městě, ale Českou vysokou školu technickou se prosadit podařilo.
Výuka začínala skromně v pronajatých prostorách. Čtyřčlenný profesorský sbor přednášel stavební inženýrství pro 37 řádných a 13 mimořádných studentů. Druhým nejstarším byl strojírenský odbor, otevřený v roce 1900, následovalo kulturní inženýrství - meliorace a vodní stavby, elektroinženýrství a chemické inženýrství. Architektura a další obory pak přibyly po první světové válce. Technika byla otevřena od roku 1909 i ženám.
Rostoucí počet studentů a nároky na výuku si záhy vyžádaly potřebu vlastní budovy. Podle projektu profesora Ursínyho se začalo stavět v roce 1907 a v červnu 1911 byly už v areálu ve Veveří ulici slavnostně otevřeny tři nové budovy. V roce 1920 pak začala výuka v další nové budově v Žižkově ulici.
Brněnská technika za své stoleté existence několikrát změnila název a prošla existenčními potížemi. Česká vysoká škola technická v Brně (1918 až 1937) potom, co v roce 1937 udělila čestný doktorát prezidentu Benešovi, nesla krátce jeho jméno a jako Vysoká škola technická dr. Edvarda Beneše byla také obnovena po roce 1945. V roce 1951 školu zrušili a některé součásti přešly na novou Vojenskou technickou akademii. Civilní výuku udržely fakulty stavební a architektury pod hlavičkou Vysoká škola stavitelství. Se třemi fakultami a pod dnešním názvem VUT v Brně byla technika obnovena v roce 1956.
Progresivní současnost brněnského technického učení
V současnosti patří VUT, v jehož čele stojí od roku 2006 rektor Karel Rais, mezi nejprogresivnější technické školy v Česku a má vynikající výsledky na poli výzkumu a vědy. Jako jediná technická univerzita VUT pokrývá celé spektrum technických věd a řady uměleckých disciplín. Na osmi fakultách nabízí stále nové obory a programy, které jsou mezioborové a spojují různé vědní disciplíny. Mezi takové patří například studium nanotechnologií, bioinformatiky a bezpečnosti informačních technologií či management v tělesné kultuře. Dlouhodobě proto vykazuje zájem o studium a zvyšující se počty zapsaných studentů. V roce 2008 tu studovalo přes 22 700 posluchačů.
Reputaci školy odpovídá i skutečnost, že velké procento absolventů nachází uplatnění také v nadnárodních a zahraničních firmách. V rámci aplikovaného výzkumu totiž VUT spolupracuje s řadou českých a zahraničních firem, jako jsou ČEZ, Škoda Auto, Honeywell, IBM či Philips, a podílí se na činnosti několika vědeckých center. Kvality VUT ocenila také Evropská komise udělením prestižních certifikátů ECTS Label a DS Label na období 2009 až 2013. V uznávaném žebříčku THES britského listu The Times se VUT pravidelně dostává mezi 400 až 600 nejlepších světových univerzit.
