Praha – Průmyslová revoluce přinesla lidstvu mnoho nových vynálezů. Jedním z nich byl telefon. Patent na tento vynález přihlásil v roce 1876 Američan skotského původu Alexander Bell a pouhý rok poté, byl vynález prezentován v Praze. Netrvalo nikterak dlouho a v roce 1881 byly v Čechách zavedeny první telefonní linky. Tou první v Praze byla linka zavedená 21. května mezi bytem podnikatele Bedřicha Freye a kanceláří jeho vysočanského cukrovaru. Podle dostupných informací se ale Frey stal až druhým uživatelem telefonu v Čechách. Zhruba o měsíc jej předstihl majitel dolu v Ledvicích na Teplicku Richard Hartmann, který si nechal zřídit telefonické spojení s více něž dva kilometry vzdáleným nádražím v Duchcově.
Cukrovarník Bedřich Frey byl první, kdo měl v Praze telefon
Frey a Hartmann, průkopníci telefonie v Česku, měli ale záhy řadu následovníků. Již v srpnu 1882 byla v Praze otevřena první telefonní ústředna. Tu zřídil majitel první koncese Jan Palacký, syn historika Františka Palackého, se společníky. Začínal s desítkou předplatitelů. V roce 1884 Palackého Pražské podnikatelství pro telefon převedlo telefonní koncesi na londýnskou společnost Telephone Construction and Maintenance Company Limited, která v té době již měla koncesi pro Plzeň a Liberec.
Tato telefonní síť byla v roce 1888 převedena na společnost Telephone Company of Austria. Rok 1892 přinesl rozhodnutí o zestátnění telefonních služeb a vznikl c. k. Poštovní a telegrafní úřad a dnem 1. ledna 1893 převzala telefonní ústředny v Praze, Brně a Plzni Státní správa telegrafní. V témže roce už měla pražská ústředna 1051 stanic. V té době se telefonovalo i meziměstsky, když premiéru měly v roce 1888 Ústí nad Labem a Teplice. O rok později spojil telefon i Prahu s centrem mocnářství Vídní. Rozšířením meziměstské ústředny byla Praha od roku 1896 připojena na evropskou telefonní síť.
Ačkoli se telefonování slibně rozvíjelo, bylo stále výsadou movitějších vrstev. Původně se totiž platilo takzvané dálkovné (podle délky vedení), staničné (pronájem přístroje), převodné (přepojování) a hovorné (podle délky hovoru). Podle internetového deníku Mobil.cz stál v roce 1896 tříminutový hovor tolik, co litr vína, dva metráky uhlí nebo metr látky.
Další změny přinesl rozpad rakousko-uherské monarchie a vznik Československa v roce 1918, kdy bylo zřízeno ministerstvo pošt, telegrafu a telefonu. V té době měla pražská ústředna 8214 stanic. V následujících letech dorazil telefon do většiny českých a moravských měst. Roku 1925 odstartovala stavba dálkového telefonního kabelu z Prahy do Bratislavy přes Kolín a Brno. Telefonní spojení se zámořím bylo navázáno o tři roky později. Úplná telefonizace tehdejšího Československa byla dokončena až v roce 1953, kdy se přístroj objevil i ve slovenské obci Krajná Bystrá, která byla poslední bez telefonního spojení.