V předvečer své pražské návštěvy poskytl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen exkluzivní rozhovor České televizi. Hlavním tématem bylo pochopitelně válečné dění v Libyi a libyjská operace NATO. Došlo ale i na plánovanou protiraketovou obranu Aliance, v souvislosti s blížícím se 10. výročím útoků z 11. září na světový terorismus nebo na nedostatečné financování jednotlivých armád Aliance. Ptala se bruselská zpravodajka ČT Eva Hrnčířová.
„Operace v Libyi ukázala sílu Aliance,“ říká A. F. Rasmussen
Na Facebooku jsem viděla skvělé fotky z vaší dovolené. Přesně z té doby, kdy se Kaddáfího režim v Libyi začal drolit. Takže vítězství přišlo bez vás?
Nejdůležitější a zcela na prvním místě byla odvaha a odhodlání Libyjců. To svrhlo Kaddáfího režim. Je to vítězství libyjského lidu. Samozřejmě že operace NATO hrála při pokoření Kaddáfího válečné mašinérie zásadní roli. Ale náš mandát nám ukládá chránit civilisty, a to budeme dělat tak dlouho, jak bude třeba.
Operace ještě neskončila. Kdy se to podle vás stane? A co bude ten rozhodující moment?
Nevíme přesné datum, ale myslím, že jsme v poslední fázi. Dokud bude existovat hrozba proti Libyjcům, naše operace bude pokračovat. A viděli jsme, že Kaddáfího síly nebo spíš zbytky jeho někdejší mašinérie pořád představují hrozbu.
A může to skončit bez dopadení Muammara Kaddáfího?
Zajetí Kaddáfího není rozhodující, i když je to samozřejmě jeden z faktorů. Rozhodnutí NATO bude založené na celkovém vojenském vyhodnocení situace, včetně kapacity Přechodné národní rady převzít plnou odpovědnost za bezpečnost a zajistit ji obyvatelům Libye.
Ale on přece může stále odněkud z úkrytu ovlivňovat boje – nemyslíte, že je důležité mít jeho hlavu?
Musím zdůraznit, že ani Kaddafí, ani žádná jiná osoba nejsou cílem našich operací. Jsme tam proto, abychom chránili civilisty proti jakémukoli útoku. Viděli jsme, že jeho síly jsou stále hrozbou a proto naše operace pokračuje.
Jak vidíte roli NATO po jejím skončení v době transformace Libye. Vypadá to, že mezinárodní společenství možná vůbec nebude přítomné?
Nepředpokládám, že by NATO po skončení konfliktu hrálo vůdčí roli. Jsme připraveni pomoci, když o to OSN nebo libyjské úřady požádají.
Jak jako generální tajemník Aliance vidíte operaci, které se přímo v akci neúčastnila ani polovina jejích členů. Nemyslíte, že to ukazuje slabost NATO?
Ne, právě naopak. Operace v Libyi ukázala sílu Aliance a zvýraznila její vnitřní solidaritu. Máte pravdu, že všichni spojenci nepřispěli aktivně. Ale všichni se účastnili prostřednictvím našeho společného systému velení a do určité míry i přes společné financování. Takže se podíleli všichni. Faktem ale je, že ne všichni mají k dispozici prostředky, které by se pro takovou operaci hodily.
Česká armáda má k dispozici letku stíhaček Gripen. O jejich použití v Libyi jste nepožádali?
Žádali jsme všechny spojence, kteří mají potřebné prostředky, aby je do operace poskytli. A každý spojenec přispěl po svém. Důležité ovšem je, že se každý účastnil přes naší společnou strukturu a společné velení.
Operace v Libyi je také úspěšná ukázka vedoucí role evropských spojenců a Kanady. Většina zdrojů pocházela z Evropy. Nikdy bychom nedosáhli toho úspěchu, kdybychom neměli jedinečné americké zdroje, ale pozitivní je, že Evropa převzala v této operaci vedení.
Když jste byl naposledy v Praze, žádal jste víc vojáků pro Afghánistán. Co budete chtít tentokrát? Minule jste nakonec se svým požadavkem uspěl.
Velmi si cením, že Česká republika zůstala operaci v Afghánistánu oddaná. Moc si vážíme významného českého příspěvku do tamní operace. A pro české vojáky v Afghánistánu mám jasný vzkaz: Děláte skvělou práci, chráníte hodnoty, ve které věříme – svobodu a demokracii. NATO je na vaši práci hrdé a vaši krajané na vás mohou být hrdí ještě víc.
A o co tedy požádáte? Jakou zprávu vezete českým politikům? Budete po nich žádat víc peněz?
Je znepokojující, že se všude snižují rozpočty – v České republice i v dalších zemích. Nejsem naivní. Jako politik vím, že zásadní navýšení rozpočtů na obranu nepřijde, protože na opačné straně jsou úsporná ekonomická opatření. V této situaci je proto nezbytné co nejefektivněji využívat naše zdroje. A právě to, jak můžeme prosazovat větší mnohonárodní spolupráci, je jedno z témat, které chci probírat s českou vládou. Když dáme peníze dohromady a podělíme se o naše zdroje, můžeme je využít mnohem efektivněji.
Jak chcete donutit politiky k nadnárodní spolupráci? Vždyť stoprocentní kontrola vojenských zakázek doma je pro ně, ale taky pro zbrojní průmysl mnohem pohodlnější. A někdy otvírá dveře korupci a tučným úplatkům.
Vím, že jsme konfrontováni se širokou škálou národních zájmů, když mluvíme o investicích do obrany. Ale pevně věřím, že si vlády v nejbližších letech kvůli ekonomickým škrtům nemohou dovolit sledovat jen čistě národní zájmy. Musíme spolupracovat, musíme si pomáhat. A máme některé výborné příklady. Česká republika je mimochodem jedním z nich, když prosazovala spolupráci v logistice. A to se dá rozšířit do dalších oblastí. Vím, že teď jsou v běhu jednání mezi českou a slovenskou vládou, jak by tyto země mohly lépe spolupracovat a ušetřit. Takovouto bilaterální i multilaterální spolupráci bych doporučoval.
Z nedávných zpráv jsme se dozvěděli, že radar – součást protiraketového štítu – bude v Turecku. Určitě znáte tu dlouhou historii a víte, jak moc Česko investovalo do jednání s USA. To už je samozřejmě minulost. Ale kde vidíte současný potenciál České republiky? Co by mohl být český příspěvek do protiraketové obrany?
V první řadě velmi oceňuji, že bylo dosaženo dohody s tureckou vládou. Je to základní součást vývoje protiraketového systému NATO. Je trochu brzo na to, abychom načrtávali, kde všude budou jeho součásti. Budovat se bude postupně od teď až do roku 2020 a bude to fázovaný a přizpůsobivý proces. To znamená, že se bude upravovat podle situace, včetně raketových hrozeb. Potenciálně mohou být všechny národy hostitelem nějakého zařízení, ale je příliš brzo na to, abychom předpovídali, kde všude budou.
Tento týden uplyne deset let od 11. září. Ode dne, kdy začala válka proti teroru. Myslíte si, že jsme lépe připravení a můžeme už tragédie jako 11. září vyloučit?
Myslím, že jsme lépe připravení. Dnešní svět je bezpečnější místo než svět před deseti lety. Ale bohužel nemohu vyloučit, že k teroristickým útokům může stále docházet. Taky jsme nějaké po 11. září 2001 viděli – v Londýně, Madridu, Istanbulu a jinde. A to je důvod, proč jsme stále v pohotovosti, naše obrana je proti takovým útokům efektivní. Součástí je i politická vůle zaměřit se na teroristické hrozby přímo v jejich kořenech, jako je třeba naše angažmá v Afghánistánu.
(redakčně kráceno)