Masopustní veselí plné hudby, jídla, pití a rejdění masek dnes ukončila „popeleční středa“, kterou křeťané vstupují do čtyřicetidenní doby postu. Ta potrvá až do Velikonoc. Věřící, kteří zaplnili kostelní loď u svatého Tomáška, si dnes v pravé poledne přišli pro symbolické označení popelem. Vnímají jej jako důležité období. „Začátek postní doby, odříkání, každý člověk se musí na své úkoly připravovat a ta postní doba k tomu slouží,“ uvedla věřící Jaroslava Beránková.
Popeleční středě se říká také středa černá nebo škaredá a první zmínky o tomto dni se objevují v 6. až 7. století. Od konce 11. století udělují kněží na popeleční středu věřícím popelem na čelo kříž. „Znamení popela je vlastně znamení člověka, který ví o tom, že má nedostatky, hříchy a který chce změnit svůj život,“ vysvětlil kněz a děkan Václav Slouk.
Půst však není institucí doslovnou, neznamená, že teď budou věřící čtyřicet dní hladověť. Je to doba zamyšlení a odříkání duchovního. Není to o tom nedat si řízek na oběd, znamená to vědět, že nejsem na tom řízku závislý a že ho mohu někomu podarovat, rozdělit se," vysvětli rektor František Kuběna z kostela Nanebevzetí Panny Marie.
A svou dobou půstu přispívá i nová doba. V poslední letech se v mnoha zemích rozšiřuje takzvaný ekologický půst. Jde o omezení například zbytečných jízd autem.
