Právě proto, že bourání zasáhne i současné předsálí velkého planetária s pokladnou a zázemím pro diváky, musela hvězdárna provoz pro veřejnost na Kraví hoře úplně přerušit. A zůstat nemůžou ani zaměstnanci, většina z nich nalezne dočasné útočiště v Domě pánů z Kunštátu. Vrátit by se všichni měli už do úplně nové budovy – takzvaného Přírodovědného exploratoria. Co se za tímto termínem skrývá, odhaluje ředitel hvězdárny a planetária Jiří Dušek.
„Pod zemí vznikne nový sál o velikosti asi 17 x 17 metrů, kde se budou konat interaktivní výstavy, lidé si budou moci sáhnout na různé artefakty spojené s výzkumem vesmíru nebo se aktivně účastnit vědeckých pokusů.“ Nad zemí pak vyroste dvoupatrová budova s dalšími prostory jak pro návštěvníky, tak pro personál hvězdárny. Projekt slibuje nejen nové pohledy na město, ale například i kavárnu.
Rozhovor se Zdeňkem Mikuláškem, bývalým ředitelem hvězdárny
Zatím je ovšem hvězdárna na počátku velkého stěhování. Do skladů nebo nových prostor se musí během několika týdnů přemístit úplně vše od knih a dokumentů přes nábytek až po vědecké přístroje. „Takovým nečekaným oříškem bude například heliostat, kterým můžeme pozorovat Slunce. Tohle zařízení je na pochůzné střeše hvězdárny a odtud jej bude muset sundat jeřáb. Kvůli vyvážení je totiž součástí přístroje i ocelový plát, který sám o sobě váží skoro čtvrt tuny, a jinak než s pomocí techniky bychom s tím prostě nehnuli. A podobných těžkých zařízení máme hned několik,“ popisuje Dušek.
Zahájení přestavby přichází o více než osm měsíců později, než bylo plánováno. Pozdržely jej především námitky ekologů v územním řízení. Těm se nelíbilo, že by nová budova měla zabrat více zeleně než stávající. Původně měla hvězdárna zavírat už v říjnu loňského roku. Celá rekonstrukce a dostavba hvězdárny do konečné podoby bude stát 85 milionů korun. Z toho 65 milionů půjde z fondů Evropské unie a 21 milionů zaplatí město Brno.
Hvězdárna stojí na Kraví hoře už od roku 1953 a vychovala celou řadu význačných astronomů a fyziků. S hvězdami se zde seznámil například známý popularizátor astronomie Jiří Grygar nebo zatím jediný československý kosmonaut Vladimír Remek. Začínal zde i Luboš Kohoutek, objevitel pětice nových komet a řady planetek, který později emigroval do Německa stal se jakýmsi spojovacím článkem mezi českými astronomy doma a za hranicemi.
Při návštěvě v roce 1957 propadl ve svých deseti letech kouzlu hvězdné oblohy také Zdeněk Mikulášek - pozdější zaměstnanec a na více než deset let i ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně. Ten vysvětluje, jak přišla hvězdárna ke svému dlouhému jménu. V sedmdesátých letech totiž sílil tlak, aby se hvězdárna podobně jako jiné instituce jmenovala více budovatelsky či po některé z komunisty propagovaných osobností. Nejpravděpodobnější bylo pojmenování hvězdárny po Valentině Těreškovové. To ale tehdejší zaměstnanci nechtěli dopustit. „Naštěstí se to podařilo odvrátit, protože byl rok 1973 a tehdy se slavilo pětisté výročí od narození velkého astronoma Mikuláše Koperníka, takže jsme se nechali velice rychle přejmenovat na Hvězdárnu a planetárium Mikuláše Koperníka a to nám zůstalo dodnes,“ vzpomíná Zdeněk Mikulášek.
Od jejího vzniku prošly hvězdárnou téměř 3 miliony návštěvníků. Ti další ji budou moci už v novém obdivovat pravděpodobně během zimy 2011 – to je předběžný termín dokončení právě započaté „operace RESTART“. Do té doby se vzdělávací pořady budou konat v prostorách Moravského zemského muzea a odborné přednášky v knihovně Jiřího Mahena. Brňané nepřijdou ani o pozorování noční oblohy, astronomové se uchýlí na hrad Špilberk.
Další podrobnosti se dozvíte na programu ČT 1 ve vysílání Týdnu v regionech v sobotu ve 12.05.
