Boskovice – Vzácný židovský hřbitov v Boskovicích, jeden z největších cenných hřbitovů v ČR s náhrobky barokního a klasicistního typu, je v ohrožení. Náhrobkům starým až 400 let - nejstarší zjištěný náhrobek pochází z r. 1640 - nesvědčí stromy, kterých na hřbitově roste několik stovek. Židovská obec je proto chce nechat vykácet, zatím jí ale chybí povolení od boskovického odboru životního prostředí. Zhruba 800 starých náhrobních kamenů však už je pro budoucí generace definitivně ztraceno.
Vzácnou památku v Boskovicích ohrožují stromy
Už v 17. století založili boskovičtí židé ve městě hřbitov. Na ohrazeném místě tehdy nerostl jediný strom, dnes se však náhrobky tísní uprostřed lesa náletových stromů. Podle památkářů i židovské obce jim to rozhodně neprospívá. „Větší část starších náhrobků je provedena z opuky, což je nekvalitní materiál, který potřebuje sucho. Vlhké mikroklima, které vzniklo vrchním patrem stromů, působí na staré náhrobky natolik negativně, že došlo k jejich rozpadu,“ potvrdil Jaroslav Klenovský z Židovské obce Brno.
Z necelých dvou a půl tisíc náhrobků jich je z opuky zhruba třetina. Přivolaný restaurátor konstatoval pouze jejich konec, kameny už nelze zachránit. Aby podobně neskončily i ty kvalitnější, musí stromy co nejdříve pryč. „Je třeba si uvědomit, že stojíme na židovském hřbitově, nikoli v lese anebo v parku,“ dodal Jaroslav Klenovský.
Reportáž Barbory Telferové (zdroj: ČT24)
Židovská obec si na kácení již nechala vypracovat projekt, počítá i s vysázením náhradních stromů na jiném místě. O peníze požádá Evropskou unii. Chybí už jen jediné: povolení od boskovického odboru životního prostředí. „Projednávali jsme každý strom samostatně. Myslím, že jakmile projektantka předá upravený projekt, povolení ke kácení nebude stát v cestě nic,“ prohlásila místostarostka Boskovic Jaromíra Vítková (KDU-ČSL).
Boskovice nejsou jediné, problémy s nekontrolovaně rostoucími stromy má v podstatě všech 50 moravských židovských hřbitovů. Ale právě v Boskovicích působí porost největší potíže.
Židovský hřbitov, který byl ve Vyškově v září 2007 poprvé zpřístupněn veřejnosti.