Ostrava - Vysoká škola podnikání v Ostravě má nového rektora - stal se jím Vladimír Krajčík. Studenty chce naučit zejména podnikavosti a důraz chce klást na jazykové dovednosti. Ministerstvo školství Vysoké škole podnikání tento rok omezilo akreditaci na magisterské obory. Důvodem bylo nedostatečné odborné zajištění výuky. Školné na této škole přitom vyjde podle druhu a místa studia na 30 až 48 tisíc ročně.
Jazyky a podnikavost - hlavní cíle nového rektora Vysoké školy podnikání v Ostravě
Důraz na podnikavost, kreativitu a poctivý přístup k práci - takové jsou vize vzdělávání nového rektora Vysoké školy podnikání v Ostravě. „Vůbec víra v podnikavost je strašně důležitá, takže logicky budu pokračovat v tom, co rozvinul před deseti lety náš první rektor,“ říká jeho nástupce Vladimír Krajčík. „Důležitá je opravdu kvalita výuky, kvalita studentů a to si myslím, že není jenom záležitost této vysoké školy, je to otázka všech našich vysokých škol,“ upozorňuje poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jaroslava Wenigerová.
A právě s odborným zajištěním výuky na Vysoké škole podnikání mělo na začátku tohoto roku problém ministerstvo školství. Vysoké škole tak omezilo akreditaci magisterského studia. „Je potřeba, aby jednotlivé moduly garantovali lidé, kteří mají docenturu, kteří mají profesuru a to v oboru. My máme obor podnikání, takže je to obor poměrně nový, takže se velice obtížně zajišťují pedagogové,“ vysvětluje prorektorka pro řízení výuky VŠP Ostrava Renáta Nešporková. Nový rektor Vladimír Krajčík ale věří, že všechny podmínky akreditační komise dokáže splnit.
Technické znalosti a úroveň cizích jazyků. To jsou podle některých odborníků nejbolavější místa vysokých škol v Moravskoslezském kraji. „Podnikatelům především chybí technicky vzdělaní lidé a lidé, kteří mají bohatou jazykovou vybavenost, a na tom je třeba hodně pracovat,“ myslí si předseda Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš. Poslankyně Jaroslava Wenigerová vidí problém nedostatečné úrovně některých studentů i absolventů vysokých škol v něčem jiném. „Vysokých škol máme tolik, že jsou schopny pojmout celý poslední ročník středního školství bez ohledu na to, jaké výsledky ten žák má,“ tvrdí.