Brno - Statistici potvrdili hned několik prvenství, která má na jihu Moravy zemědělství. Že v něm pracuje ve srovnání s ostatními kraji nejvíce lidí, není žádnou novinkou. Co už takovou samozřejmostí není, je fakt, že většina z nich nejsou zaměstnáni v družstvech, ale pracují jako fyzické osoby. S tím podle statistiků souvisí i vysoký podíl žen, které tento sektor zaměstnává. Je jich celkem 36 procent. Od roku 2000 přitom přibylo šestinásobně těch, kteří se začali věnovat ekozemědělství.
ČSÚ: Na jižní Moravě farmaří nejvíce žen, přibyli ekozemědělci
V Jihomoravském kraji je největší počet zemědělských subjektů ze všech regionů. Je jich 3448, tedy zhruba sedmina všech zemědělských firem a soukromníků v ČR. V zemědělství pracuje 25,3 tisíce lidí. Kraj má také největší podíl na celkové zemědělské produkci, tvoří 12 procent. „Nejvíce se tak přibližujeme tomu, co je typické například v Polsku, tedy rodinným farmám,“ uvedla Helena Kratochvílová z Českého statistického úřadu.
V kraji podle ní zbylo 59 zemědělských družstev. Většina zemědělců jsou starší lidé, mladí podle Kratochvílové o práci v zemědělství zájem příliš nejeví. Dominantní je postavení regionu v rozloze vinic. Statistici tento ukazatel sledují už od roku 1920. Za tu dobu se plocha plodících vinic zvýšila 2,8krát. Dnes vinice v regionu tvoří 94 procent všech českých vinic. Téměř polovina republikové rozlohy vinic je na Břeclavsku, 19 procent na Hodonínsku a 18 procent na Znojemsku. Z celkového počtu subjektů, které se zabývají rostlinnou výrobou, pěstuje vinné hrozny 62 procent firem.
Ilustrační foto
Kraj má ale prvenství také dál v ploše ovocných sadů. V regionu jich je pětina z celkové rozlohy. Především jde o meruňky. V kraji je 82 procent meruňkových sadů a 73 procent všech českých broskvoní. „K méně známým faktům patří to, že polovinu slunečnicových polí v zemi najdeme také na jižní Moravě. Slunečnice pěstovaná na semeno a kukuřice na zrno významně převyšují produkci v ostatních krajích,“ uvedla Kratochvílová.
Živočišná výroba je v regionu zaměřená především na chov drůbeže a prasat. „Specifikum je hlavně v oblasti chovu prasat a drůbeže. Souvisí to s malou výměrou trvalých travních porostů. Chov prasat a drůbeže není vázán na půdu,“ uvedla Kratochvílová. Chovem prasat se zabývá 37 subjektů. V kraji jsou významné i chovy krůt a pštrosů.
K průkopníkům ekologického zemědělství v České republice patří ekofarma v Deblíně na Brněnsku.„Když jsme začínali ekologicky hospodařit, tak se na nás spousta lidí dívala jako na blázny. Ptali se, proč v dnešní době chceme hospodařit bez chemie, dělat něco, co dřív museli dělat naši předkové, proč chceme okopávat všechno ručně a podobně,“ vzpomíná farmářka Šárka Štěrbová. „Nás ta myšlenka ekozemělství lákala, protože chemie je už dneska plno. To nás motivovalo zkusit dělat všechno zase bez chemie, pěstovat plodiny v souladu s přírodou,“ tvrdí.
Heslem ekologických zemědělců je, že je lepší vypěstovat méně, zato opravdu kvalitně tak, aby to zákazníkům zkrátka chutnalo. „Jakmile se půda postupně ozdravila a začala produkovat, sklízeli jsme zdravé, chutné plody. Zákazníci nám přibývali a velice se divili, jakože to tak dobře chutná, jakože se ty brambory tolik nekazí a jsou tak dlouho výborné. Ptali se, jak to děláme, a tehdy teprve pochopili tu naši myšlenku,“ říká s úsměvem Šárka Štěrbová. O to větší radost má, když sleduje, jaký rozmach v současnosti ekozemědělství v České republice zažívá. „V bio kvalitě se dnes dá pořídit snad všechno od ovoce a zeleniny, přes mléčné výrobky, pečivo, až třeba po biočaje. Takže máme hřejivý pocit, že jsme společnost pomohli někam posunout, že to není jen o zemědělství, ale také o ochraně přírody. Že zbytečně nepoužíváme chemii tam, kde se používat nemusí,“ myslí si farmářka. Ekozemědělci podle ní dávají zákazníkovi možnost, aby si mohl sám zvolit, zda chce žít lépe, zdravěji.
Statistik ČSÚ Jiří Hrbek o rozmachu ekologického zemědělství (zdroj: ČT24)
Statistici sčítali zemědělce (zdroj: ČT24)