Brno – Na nedostatky v památkové péči upozorňuje veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský. Podle ombudsmana je současná ochrana památek v Česku špatně nastavená. Na jedné straně často dochází k dlouhodobé devastaci a následné demolici vzácných budov, na straně druhé někdy úřady zpamátněním objektů majitelům prakticky znemožní jejich rekonstrukci.
Ombudsman kritizuje nedostatky v památkové péči
Příkladem může být stav historické usedlosti ve Strachoticích na Znojemsku, na jejíž opravu majitelé nemají peníze a památkáři je navíc vytrvale pokutují, proti nim například demolice zimního stadionu na Štvanici či plány na zboření Hotelu Jalta na Václavském náměstí v Praze. Takovéto případy podle ombudsmana ukazují na zásadní nedostatky v památkové péči. „Veřejný ochránce práv už od roku 2007 opakovaně upozorňuje na nutnost legislativních změn. Po celé roky je ujišťován, že jeho doporučení budou zohledněna v novém zákoně, jehož návrh však dosud nebyl zpracován,“ uvedla mluvčí ombudsmana Iva Hrazdílková.
Právě špatná legislativa v kombinaci s nečinností a nedůsledností orgánů státu vede podle ombudsmana k alarmujícím případům. Tím byla například demolice historického domu na brněnské ulici Česká 10. Majitel nechal chráněný dům tak dlouho chátrat, až památkářům nezbylo, než přihlížet jeho demolici. „Úřady by měly reagovat dřív. Nejen pokutovat majitele, který se o památku nestará, ale použít i institut náhradního výkonu. Úřad má sám zajistit nutné stavební práce a pak náklady vymáhat po majiteli,“ řekla zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová.
Opačný extrém je případ chráněného domu ve Strachoticích na Znojemsku. Pro manžele Horsákovy a spolumajitele Josefa Křížka je dům jen nebezpečná ruina, pro památkáře naopak unikát lidového stavitelství. Majitelé ale dostatek peněz na opravy nemají a dům by nejraději nechali okamžitě zlikvidovat. Ministerstvo kultury stavbu odmítlo odpamátnit, problém tak stále zůstává. Majitelům navíc naskakují pokuty od památkářů, dohromady už ve výši 180 tisíc korun. Podle úřadů si totiž za stav památky mohou sami svojí nečinností.
GALERIE
Lidová stavba ve Strachoticích
Dvojí metr památkářů
Chyb v legislativě je ale více. „Stále také není kompenzováno omezení vlastnického práva majitelům nemovitostí nacházejících se na území památkových rezervací a zón,“ dodala Hrazdílková. Majitelé budov v památkových rezervacích musí, stejně jako vlastníci památek, ctít pokyny památkářů. Ty případné rekonstrukce a přestavby výrazně prodražují. Majitelé památek mají ale výhodu, na opravu svých chráněných objektů si mohou zažádat o dotaci.
Přetrvává rovněž dvoukolejnost památkové péče, kdy vedle sebe stojí dva orgány – památkové úřady a památkové ústavy, jež často vydávají protichůdná stanoviska. Podle zástupkyně ombudsmana je nutné, aby bylo rozhodování zákonem sjednoceno pod jednu instituci, nebo aby bylo stanovisko Národního památkového ústavu bráno jako závazné. „Příkladem může být demolice pražského stadionu Štvanice. O zbourání objektu rozhodl stavební úřad pražského magistrátu, aniž by informoval Národní památkový ústav,“ popsala Seitlová.
Příklady z regionu
Dům v Kamenné čtvrti
Ačkoliv se obyvatelé brněnské Kamenné čtvrti dlouhá léta snažili získat do pronájmu nebo ke koupi památkově chráněný dům č. 38, stavba šla nakonec k zemi. Dům v majetku města léta chátral, úřad nabídky ke koupi vytrvale odmítal, až nakonec v květnu 2011 najely do čtvrti buldozery a dům zbouraly. Úředníci pak ex-post řešili, zda bylo zbourání památky legální. Ministerstvo kultury nakonec stavbu zpětně odpamátnilo.
Velký Špalíček
Moderní polyfunkční objekt v samém srdci Brna vznikl i přes odpor památkářů a občanů. Kontroverzní výstavbu se marně pokoušelo zastavit také Ministerstvo kultury, jehož památková inspekce upozornila v roce 1997 na hrubá pochybení. Pod názvem „přestavba historických domů“ se totiž konala postupná demolice gotických a zčásti i románských památek v centru města.
Česká 10
Výstavbě moderní budovy na brněnské ulici Česká 10 se přezdívá druhý Velký Špalíček. Paralely jsou zřejmé – sedmipatrový, moderní obchodní dům vyrostl v srdci městské památkové rezervace. Jeho vznik paradoxně posvětil samotný památkový ústav, deset let před samotnou výstavbou. Obchodnímu centru musel ustoupit chráněný měšťanský dům s původně středověkým jádrem, který jeho majitel nechal zchátrat. Památkáři tak nakonec byli pouze svědky jeho demolice.
Středověký dům ve Znojmě
Gotický dům v samém centru Znojma navzdory statusu památky léta chátral. V roce 2009 mu svitla naděje na záchranu - dům koupili noví vlastníci, kteří ho plánovali opravit. Dům už se ale zachránit nepodařilo, stavbu v havarijním stavu nechal loni na podzim nový majitel zbourat. Na místě původního domu vyroste podobná budova, do které mají být zakomponovány původní fragmenty, jež se podařilo zachránit.
Kulturní památky v Česku jsou v ohrožení (zdroj: ČT24)