V ostravské Galerii7 vystavuje fotografie brněnský rodák Miloš Budík. Série černobílých snímků zachycuje jihomoravskou metropoli na přelomu padesátých a šedesátých let, v době odpoutávání se od dogmat socialistického realismu.
Fotograf Budík vzpomíná na padesátá a šedesátá
Doba oslavující každodenní život, doba poezie všedního dne. I tak by se daly nazvat padesátá a šedesátá léta v české fotografii. A právě tvorba z tohoto období patří mezi Budíkovými fotografiemi k nejvýraznějším.
„Nikdy jsem moc nešpekuloval, spíš jsem jen šel. Co bylo, co jsem viděl, to jsem se snažil udělat. Zajímalo mne hodně světlo,“ říká fotograf Miloš Budík.
„Obecně ten proud fotografie všedního dne byl jakousi konfrontací se socialistickým realismem. Nešlo o nic, nešlo o žádné velké cíle, hezkou budoucnost, tak jako to mělo být v tom socialistickém realismu, byly to fotografie běžného pulsujícího života,“ tvrdí kurátor výstavy Lukáš Bártl.
Miloš Budík svůj soubor popisuje jako snímky z doby, kdy se v Brně děly věci. A někeré, například co se týče jazzové hudby, byly podle něho neopakovatelné.
Reportáž Evy Klucho (zdroj: ČT24)
„Na lékařské fakultě existoval takový jazz klub Antonína Trýbla, a tam se scházeli muzikanti. Pro fotografy to bylo krásné, ale nefotografovatelné. Bylo tam jedno světlo. A bylo to přitom v době, kdy byl nejcitlivější film dvacítka. Tak jsme jako chemici zcitlivovali filmy,“ vzpomíná Budík.
Miloš Budík před dvěma lety oslavil životní jubileum – sedmdesát pět let. Letos slaví další – před šedesáti lety nafotil své první snímky.
„Šel jsem na chemickou průmyslovku. V té době jsem našel doma aparát po tatínkovi - Kodak duo 620, tak jsem začal s kamarádama. Pořád fotím,“ říká fotograf.
Fotografie Miloše Budíka budou v Galerii7 k vidění až do 25. února.