Cestu vlakem můžete využít k odpočinku, k četbě knih, opakování probrané látky před zkouškou, poslechu hudby, sledování filmů… nebo také k úvaze, jak si může provozovatel spoje dovolit hazardovat s vaším bezpečím.
Má to logiku?
Během vysokoškolských studií jsem to zažil nesčetněkrát. Studenti při přesunech vlakem do školy/ze školy doslova vyplnili vagóny. Pokus dostat se z jednoho konce na druhý byl roven bláznovství (nebo odvaze, doplňte dle svého uvážení). Nyní už ne jako student, ale jako obyčejný cestující poznávám přednosti vlaků, zvláště jde-li o spoj mezi většími městy jako je Ostrava a Praha. Znovu a znovu mi vrtá hlavou, jak je možné, že dopravce může prodat více jízdenek, nežli je ve skutečnosti míst k sezení. Argument, že by jinak desítky lidí zůstaly stát na peróně, neobstojí. Proč nepřidat tedy o vagón víc, když poptávka je? Znovu připomínám své studentské zkušenosti – špička v nedělním odpoledni a pondělním dopoledni, resp. ve čtvrtek večer a v pátek odpoledne byla natolik pravidelná a samozřejmá, že absenci dalšího vagónu či vagónů můj mozek nepobírá.
Nabízí se možná druhý argument – zkrátka na to nejsou peníze. Inu, z toho důvodu dopravce bez ohledu na fakt, že se lidé dost možná ani do vlaku nevejdou, vesele prodává jednu jízdenku za druhou. Velmi snadno lze dát příměr k divadlu či kinu, koupíte si lístek a máte s ním i místo. Investujete do lístku s jistotou, že se do kina/divadla skutečně vejdete, že si sednete. Nekupujete si přece vstupenku s tím, že se uvidí, jestli budete mít štěstí. Spontánněji to třeba funguje na festivalech, nicméně tam ctí bezpečnostní opatření – musí být totiž zajištěn dostatečný prostor pro případnou evakuaci (a samozřejmě také pohodlí).
Je zvláštní, že České dráhy něco jako bezpečí a pohodlí nerespektují. Já si zaplatím stejně jako ten, kdo musí celou cestu ve vlaku stát. Má to logiku? Jen proto, že on má zkrátka smůlu a nasedá ve stanici, která je v rámci dané trasy dál než moje stanice?
Ano, dopravce ve svém „áčkovém“ vlaku prodává jízdenku i s místenkou. Tam princip pohodlí a bezpečí funguje, neboť jízdenka je dostatečně drahá. U všech ostatních spojů máte maximálně možnost si místenku přikoupit. Opět otázka – dává to logiku? Mám si připlácet za to, že pojedu vlakem a můžu si sednout, když vím, že sedět můžu i bez místenky, pakliže budu mít štěstí? A kdo ohlídá, abych já, člověk, který si připlatí za místenku, neměl pocit nepohodlí a ohrožení, když bude vlak naprosto „přetékat“? Aha, měl bych si koupit jízdenku do první třídy…
Možná že uvažuji nekapitalisticky, snažím se však využít pouze svůj selský rozum. A znovu se ptám: Má logiku prodávat větší počet jízdenek, než kolik je reálně ve vlaku místa?