V šedesátých letech minulého století patřil Josef Berg k nejvýraznějším brněnským osobnostem v oblasti hudby, divadla a literatury. Televizní studio Brno o této mimořádné osobnosti natočilo dokument, který odvysílá ČT2 v sobotu 17. března 2012 ve 22:10. Předpremiéru mohli vidět diváci brněnského Artu.
Josef Berg a jeho Snění
Dokument Josef Berg a jeho Snění je portrétem umělce mnoha žánrů. Jeho tvůrčí osobnost se stala legendami opředeným fenoménem brněnské avantgardy. Většina pamětníků i kulturních zasvěcenců si jej pamatuje jako hudebního skladatele a spolutvůrce výrazné epochy brněnské hudební historie, nový dokument však v Bergovi nachází osamělého snílka s neobvyklým literárním rukopisem, nehraného dramatika, tajného básníka, lokálního fejetonistu a ostýchavého performera. "Josefa Berga představujeme jako roztěkaného umělce, chrlícího gejzíry nápadů, ale zároveň neschopného zaměřit svůj tvůrčí potenciál pouze jedním směrem," říká spoluautorka Anna Babjárová. "Zároveň se snažíme přiblížit rozporuplnost jeho složité osobnosti, jeho posedlost systémem," dodává. Autoři dokumentu zdůrazňují paradoxní kontrast plachého člověka a sebevědomého umělce, Berga jako společenského člověka a zároveň do sebe ponořeného tvůrce.
"Fascinovala mne také Bergova vůle nedokončovat díla. On se nevymlouval na režim. On psal do šuplíku, protože se obával, že dokončením by své dílo zvulgarizoval,„ zdůrazňuje režisér Jakub Kořínek. “Od počátku bylo jedním z našich hlavních záměrů nevyjmenovávat umělcovy objektivní úspěchy, ale zkusit poodkrýt něco podstatnějšího, charakteristického. Věděli jsme, že po sobě zanechal rozsáhlou, s byrokratickou důsledností schraňovanou pozůstalost včetně tisíců stran osobního deníku – a tam jsme hledali Bergovu pravou tvář," doplňuje režisér.
„Osou dokumentu je podivuhodná skladba s příznačným názvem Snění. Její nastudování sledujeme od chvíle, kdy dirigent Peter Vrábel vezme do rukou nenápadnou partituru, až po jeho první máchnutí taktovkou na koncertě Orchestru Berg, který se uskutečnil loni 13. září v Praze,“ uvádí dramaturg Vladimír Strakoš. Nastíněna je i osobní a rodinná Bergova krize, která vznik skladby provázela. Autor ji složil v posledních letech svého života, jejímu vzniku předcházelo studium mikrointervalové hudby a vytvoření vlastního tónového systému. Skladba je představena jako vrchol a možný počátek nové tvorby, kterou však autor už nestihl realizovat.
Rozhovor s režisérem snímku Jakubem Kořínkem (zdroj: ČT24)
Film akcentuje humor ve stylu Josefa Berga, jeho charakteristické motivy, bourání ustálených i neustálených postupů a absenci dramatických point. Tvůrci se snaží názorně popsat a vizualizovat autorovy kompoziční postupy, hojně využívají takzvaného zcizovacího efektu. Uplatňují i estetiku Bergových vizuálních děl, hrané pasáže jsou inspirovány jeho groteskami, animace užívají jako stavební materiál jeho koláže.
I když byl Berg autorem velkého množství skladeb, těch vyzrálých nebylo mnoho. A přesto je i čtyřicet let po své smrti stále přítomen v brněnském kulturním životě. Nejvíce se jeho charakteristický rukopis otiskl do jevištních děl, zejména komorních oper, které provokovaly, bavily a dokonce předjímaly vývoj kultury v následujících dekádách. V březnu 2012 si připomínáme 85. výročí jeho narození.