Berlín/Paříž - Marlene Dietrichová (občanským jménem Maria Magdalene Dietrich, provdaná Sieberová zemřela 6. května 1992 v Paříži. Německo-americká herečka a zpěvačka, která se narodila jako Maria Magdalene Dietrich 27. prosince 1901 v Berlíně se stala filmovou legendou a její sláva přetrvává. Krátkou část svého života prožila i na území Československa, bydlela v Ústí nad Labem v městské části Střekov. Do Čech se pak na krátko vrátila s americkou armádou, jako tlumočnice.
Okouzlující, nezapomenutelná, osudová Marlene
Pocházela z dobré stavovské rodiny a měla starší sestru a přísnou matku. Velmi záhy přišla o oba otce, skutečného i adoptivního. V mládí studovala zejména jazyky a později hru na housle. Kromě rodného Berlína pobývala také ve Výmaru. Na počátku 20. let kvůli zranění ukončila slibně se rozbíhající kariéru houslové umělkyně a nastoupila hereckou školu Maxe Reinhardta.
Světlo ramp dobyla filmem Modrý anděl, který učinilz ní učinil hvězdu první velikosti, ale proslavil i režiséra Josepha von Sternberga v roce 1930. Sternberga začali považovat za kouzelníka světla a stínu a na Marlene čekala spousta rolí. Modrý anděl představuje kabaret, v němž se úctyhodný a respektovaný profesor Rath pod vlivem zpěvačky Loly proměňuje v člověka postupně ztrácejícího i poslední špetku lidské důstojnosti.
Dietrichová a von Sternberg až do roku 1935 tvořili společně ty nejlepší filmy svých kariér. X-27, Šanghajský expres, Plavovlasá venuše, Rudá carevna a Žena a tatrman. V roce 1933 Dietrichová emigrovala do USA a v roce 1939 získala americké státní občanství. V letech 1944 až 1945 společně s mnoha dalšími americkými umělci vstoupila do Armády USA a zúčastnila se 2. světové války v Evropě. V propůjčené hodnosti kapitánky vystupovala u spojeneckých bojových útvarů a působila zde též jakožto příležitostná tlumočnice z němčiny do angličtiny.
V poválečné době pozvolna navazovala na své nejslavnější roky, mnohé se ale změnilo. Točila ještě sice některé velmi zajímavé filmy, jako byl Martin Roumagnac s její životní láskou Jean Gabinem, Zahraniční aféra Billyho Wildera nebo Tréma Alfreda Hitchcocka. V Ranči zločinců dokázala rozběsnit Fritze Langa tak, že film málem nedotočili a Svědek pro obžalobu nemohl být nominován v některých kategoriích na Oscarech čistě proto, aby se nevyzradila jeho pointa.
Naposledy před lidmi vystoupila v 70. letech. Poté se odebrala do naprostého soukromí a komunikovala s okolním světem jen pomocí telefonu. Zemřela 6. května 1992 ve svém bytě v Paříži. Její tělo bylo později převezeno do rodného Berlína a byla pochována vedle své matky. V takovém Berlíně, který milovala za svého mládí.
O svém životě napsala autobiografickou vzpomínkovou knihu, její životní příběh byl také úspěšně zfilmován pod názvem Marlene s Katjou Flint v hlavní roli. Mezi její přátelé a milence patřila skutečně řádka zvučných jmen lidí z celého světa. Byli to umělci všech národností a obojího pohlaví (Maurice Chevalier, Mercedes da Acosta, Ernest Hemingway nebo později Yul Brynner… a mnozí další). Její zjevná bisexualita také patřila mezi největší triumfy už od dob jejích začátků.
Má hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy.