Moravský kras - Jeskyně patří mezi největší turistická lákadla Moravského krasu. Příliš mnoho návštěvníků jim ale škodí, upozorňují odborníci. Brněnští hydrometeorologové tamní klima jezdí pravidelně měřit už čtyři roky. Turisté podle nich do jeskyní přinášejí nežádoucí teplo a jsou viníky poklesu přirozené vzdušné vlhkosti, bez které krápníky přestávají růst.
Kvůli turistům v jeskyních Moravského krasu vysychají krápníky
Celkem čtyřiapadesát bezdotykových měřicích přístrojů je poschováváno mezi krápníky a skálami v Kateřinské jeskyni v Moravském krase. Další desítky teploměrů jsou pak ukryty i v Punkevních jeskyních. Pomocí nich hydrometeorologové zaznamenávají, jakým způsobem turisté ovlivňují klima v podzemí.
„Každý z nás, kdo jde do jeskyně, tam přináší teplo. Více návštěvníků znamená větší ohřátí vzduchu v jeskyni,“ uvedl ředitel Českého hydrometeorologického ústavu v Brně Jaroslav Rožnovský.
V jeskyních Moravského krasu je stálá teplota kolem 7 až 8 stupňů Celsia. Změny teploty a pohyby vzduchu odborníci měří přístrojem zvaným sonický anemometr. „Na těch křivkách je krásně vidět, že jakmile se na některém místě zastaví skupina dvaceti lidí, teplota okamžitě poskočí. Jindy jsou křivky rovné. Při průchodu návštěvníků přístroje zaznamenávají zvýšení teploty o 0,7 až 0,8 stupně Celsia,“ upřesnil Rožnovský.
Ředitel ČHMÚ v Brně Jaroslav Rožnovský o vysychání krápníků (zdroj: ČT24)
Krápníkům turistický ruch nesvědčí
Zvýšení teploty se podepisuje i na vlhkosti v jeskyni. To nesvědčí krápníkům, které při změně teploty začnou vysychat, a tím přestávají růst. „Krápníky ztrácí vrstvu vody, kterou musí mít na povrchu,“ vysvětlil Rožnovský.
Moravský kras navštíví ročně více než 320 tisíc návštěvníků. Nejnavštěvovanější jsou Punkevní jeskyně, kam ročně zavítá až 200 tisíc lidí. Přestože zájem ze strany turistů je zejména přes léto obrovský, jeskyňáři do nich za jeden den mohou pustit pouze omezený počet lidí. „Máme stanovené intervaly mezi vstupy a počty návštěvníků v jednotlivých skupinách,“ potvrdil vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka.
Ještě v devadesátých letech přitom jeskyně za jeden rok navštívilo až půl milionu návštěvníků. „Už tehdy se ty počty začaly postupně redukovat, a to se o těchto dopadech ani nevědělo,“ dodal Hebelka. O dalším omezení přístupu do jeskyní však správci zatím neuvažují.