Muž nabízející stažení filmů dostal u soudu podmínku

Zlín - Případem počítačového pirátství se dnes zabýval Okresní soud ve Zlíně. Devětadvacetiletému Miroslavu Ocelíkovi uložil trest jeden a půl roku s podmínečným odkladem na tři roky za to, že na internetu nabízet ke stažení tisíce filmů a seriálů. S požadavkem na náhradu škody odkázal poškozené na občanskoprávní řízení. Podle České protipirátské unie způsobil muž škodu ve výši asi 80 milionů korun. Jedná se o zatím největší podobný případ, kterým se české soudy zabývaly. Za porušení autorských práv hrozilo muži až pětileté vězení a peněžitý trest.

Devětadvacetiletý muž pod přezdívkou Nerez se podílel na provozu diskuzního warezového fóra Warcenter. Zmíněné fórum nabízí odkazy na stránky s ilegálními kopiemi filmů, hudebních alb nebo počítačových her.

Kromě podmíněného trestu zlínský soud rozhodl o propadnutí Ocelíkova stolního počítače a zabavení téměř dvou tisíc DVD a CD. Podle obhájce Aleše Dufka nebylo o Ocelíkově vině pochyb. „Nemíníme zpochybňovat právo na soukromé vlastnictví. Tady došlo k jeho porušení a takové jednání je trestné. Na druhé straně nárok společností, které disponují duševním vlastnictvím, nám přišel absolutně nepřiměřený. Jedná se v podstatě o jakýsi potenciální ušlý zisk, který nelze takto uplatňovat,“ řekl Dufek.

Obhájce mladíka Aleš Dufek (zdroj: ČT24)

Warez

termín počítačového slangu označující autorská díla, se kterými je nakládáno nelegálně, zejména v rozporu s autorským právem. Slovo bylo vytvořeno z anglického slova wares (zboží, zřejmě v souvislosti se slovem softwares) způsobem tzv. leetspeaku. Podle druhu bývá někdy warez rozdělován na gamez (počítačové hry), appz (aplikace), crackz (cracky) a také moviez (filmy). Nejčastějším způsobem šíření warezu je dnes hlavně Internet.

Zdroj: Wikipedie

Obžalovaný nejprve kopíroval filmy a seriály. Poté je nahrával na různé internetové servery pro sdílení dat, kam mohou lidé soubory nahrávat, ale také je odtud stahovat. Například jen na server Hellshare uložil 11.591 souborů. Do příspěvků v diskuzním fóru pak umisťoval odkazy na své ilegální kopie filmů a seriálů na těchto serverech.

„Protiprávního jednání se obžalovaný dopouštěl od září 2006. Za tuto dobu stihl dle obžaloby tímto způsobem rozšířit minimálně 2066 chráněných audiovizuálních děl, zpravidla v mnoha kopiích,“ uvedla Markéta Prchalová z České protipirátské unie.

Podle unie, která zastupuje poškozené, přesahuje škoda způsobená žalovaným pirátem 80 milionů korun. „Každou pirátskou kopii si stáhnou stovky či tisíce lidí, známější tituly v průměru 1000 až 5000 uživatelů. Výjimkou nejsou ani stažení v řádu desítek tisíc. Takoví diváci přitom za zhlédnutí díla autorům nic nezaplatí,“ sdělila Prchalová.

Způsob výpočtu škod je v těchto případech diskutabilní, upozorňují na to i účastníci internetových diskuzí. Ti zpochybňují, že by měl být každý, kdo si film stáhl, považován za spotřebitele, který by navštívil kino nebo si koupil film na nosiči.

Je stahování filmů legální?

Stáhnutí filmu či hudby z internetu pro osobní potřebu může být za určitých podmínek skutečně legální, ale rozhodně to neplatí ve všech případech, naopak ve většině případů jde o jednání protiprávní. Aby bylo zhotovení kopie pro osobní potřebu jednáním dovoleným, je totiž potřeba, aby splňovalo VŠECHNY podmínky, které zákon uvádí. Pojďme si je pro přehlednost očíslovat:

  • 1) Dovoleno je pořídit si rozmnoženinu pouze již zveřejněného díla.
  • 2) Účelem osobní potřeby není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
  • 3) Rozmnoženina zhotovená pro osobní potřebu nesmí být použita k jinému účelu.
  • 4) Dále nesmí být při zhotovování kopie obejity účinné technické prostředky ochrany práv, tedy např. ochrana proti kopírování, systém podmíněného přístupu apod.

Řekněme, že výše uvedené podmínky jsou splněny. Nejsou však jediné, které autorský zákon stanoví. Každý akt zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu, což je i stažení filmu či písničky do počítače, musí zároveň splňovat i všechny podmínky  tzv. třístupňového či tříkrokového testu („three step test“). Ty jsou logicky tři; první je splněna automaticky, jedná se o zvláštní případ stanovený zákonem, takže pro posouzení legálnosti či nelegálnosti zhotovení kopie pro osobní potřebu jsou důležité dvě:

  • 5) Zhotovení kopie pro osobní potřebu není v rozporu s běžným způsobem užití díla; a
  • 6) Zhotovením rozmnoženiny pro osobní potřebu nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.

Na nutnost použití podmínek třístupňového testu poukazuje i Nejvyšší soud České republiky (NS) ve svém usnesení 5 T do 234/2009: "O tomto testu lze hovořit jako o materiální podmínce bezesmluvního užití díla, a to vedle jednotlivých zákonných skutkových podstat, jež představují podmínku formální, přičemž aby konkrétní nakládání s dílem představovalo užití dovolené, je třeba, aby byly splněny obě tyto podmínky."

Uživatelé z internetu nejčastěji stahují komerční filmy, které jsou uváděny v kinech či právě vyšly na DVD. U písniček je to podobné, většina z nich je běžně k dostání na CD či v online prodejnách, ale musí se za ně, stejně jako za legální filmy, zaplatit.

zdroj: http://www.cpufilm.cz/