Rozkoš – Malý bezejmenný rybník stál na počátku sporu, který řeší obecní úřad v Rozkoši na Znojemsku. Rybník, jehož jedna třetina stojí na pozemku obce a zbytek na pozemku soukromníka, totiž nemá stavební a kolaudační dokumentaci. Úředníci a místní zemědělec, jemuž pozemky patří, se ale neumí dohodnout, co dál. Pokud se nedomluví, rybníku hrozí zánik.
Kvůli hašteření mezi obcí a zemědělcem může zaniknout rybník
Obec Rozkoš vlastní třetinu půdy, na které rybník stojí. Zbývající část pozemku vlastní zemědělec Pavel Plíšek, který ho dostal v restituci. „Zpočátku jsem ani nevěděl, že rybník vlastním. Když jsem to zjistil, zažádal jsem obec o jeho vydání. Z obecního úřadu se k tomu ale nikdo nechtěl vyjádřit,“ říká Plíšek. Zemědělec si mezitím nechal plochu zaměřit a skoupil zbytky pozemků, které do rybníka zasahovaly. Plíšek tvrdí, že na obci několikrát byl, ale nikdy k dohodě nedospěli.
„Nabídli jsme panu Plíškovi tři řešení. Buď bychom si pozemek pronajali, nebo mu vyměnili jeho část půdy za jinou. Třetí možností je, že bychom od něj jeho část odkoupili,“ řekla starostka Rozkoše Jarmila Zelníčková (nez.). Plíšek však podle starostky na žádný návrh nepřistoupil. Za svou část pozemků požaduje výměnou tři hektary půdy. Obec mu nabídla jeden. Plíšek se brání s tím, že chce zpět pouze to, co do rybníka investoval. „Za zaměření, odkoupení zbytku pozemků a právníka, který měl situaci vyřešit, jsem zaplatil celkem sto tisíc korun,“ říká Plíšek. Obec mu nabízí necelý hektar půdy, která má podle Plíška hodnotu mnohem nižší.
Rybník vznikl jako černá stavba, úředníci proto nařídili jeho odstranění
Plíšek navíc zjistil, že rybník, který byl postaven v sedmdesátých letech, nemá žádná povolení, takže se jedná o černou stavbu. Na základě tohoto zjištění bylo nařízeno jeho odstranění. „V loňském roce vydal odbor životního prostředí závazné stanovisko, které nařizuje odstranění této stavby,“ uvedla mluvčí znojemské radnice Renáta Bártová. Pokud by se ale vedení obce Rozkoš se soukromým zemědělcem dohodlo, rozhodnutí lze zvrátit. „Mám všechny potřebné dokumenty k legalizaci rybníka. Kdyby mi obec rybník předala, dal bych vedení výměnou potřebné dokumenty. Nechci, aby rybník zrušili, ale pokud se obec k věci nepostaví, nic jiného mi nezbude,“ říká Plíšek. Ani vedení obce nechce o rybník přijít. „V televizi neustále hlásí, že ubývá vody, takže mi přijde zrušení rybníka hloupost,“ myslí si místostarosta Rozkoše Miroslav Držmíšek (nez.).
Okolo rybníka a ve vodě navíc žijí vzácní živočichové. „Jedná se o biokoridor, kde jsou například raci,“ říká Držmíšek. I kdyby se tedy vedení obce a Plíšek nedomluvili a rybník zaniknul, nemůže v místě zemědělec například vysázet obilí. „Místo by zůstalo zachováno jako biotop, ale to mi přijde nerozumné, protože ten na rozdíl od rybníku k ničemu není,“ dodává Plíšek.
Jak spor dopadne, zatím nikdo neví. Místostarosta Držmíšek říká, že vedení obce není jasné, co přesně Plíšek vlastně chce. „Nevíme, o co mu jde. Prvně říkal, že mu o půdu nejde, a najednou chce tři hektary,“ dodává Držmíšek. Plíšek naopak tvrdí, že se obec k celému případu nechce postavit a vyřešit ho. „Jsem připraven s vedením obce ještě jednat, ale měli by za mnou přijít oni, protože já už jsem projevil za poslední roky iniciativy dost,“ uzavírá Plíšek.