Proti jsou zejména obyvatelé domu s pečovatelskou službou, který by s novým domovem čtyř žen sousedil. „Nejsme proti autistům. Vadí nám, že by dům zabral všechno místo, co tu máme. Jsme tu na dožití a chceme mít zahradu na posezení v zeleni,“ vysvětlila postoj obyvatel domova s pečovatelskou službou jeho obyvatelka Marie Horáčková.
Vedení obce je odmítavým postojem zaskočeno. „Samozřejmě jsme čekali i negativní reakci, ale překvapilo nás, že je v takovém rozsahu. Představovali jsme si, že soužití těchto dvou sociálních skupin bude ku prospěchu oběma stranám,“ uvedl starosta Mokré-Horákova Aleš Ryšánek (ČSSD). Starosta si nespokojenost lidí vysvětluje nedostatkem informací o projektu i o autistech. „Nyní se snažíme podávat dostatek informací. Celý projekt jsme popsali ve zpravodaji, který dostane každá domácnost v obci. Také jsme uspořádali setkání v obecním domě. Doufám, že vše bude osvětleno,“ řekl Ryšánek.
Starosta Aleš Ryšánek byl reakcí lidí zaskočen
Starostův názor sdílí i matka jedné z žen, která by měla v chráněném domově bydlet. „Žijeme v obci jako rodina a reakce lidí mě překvapila. Věřím ale, že se nám nedorozumění podaří vysvětlit,“ uvedla předsedkyně Centra komunitního plánování a matka jedné z autistických žen Jana Hubová.
Podle Ryšánka jsou obavy obyvatel domu s pečovatelskou službou zbytečné. „Jejich hlavním argumentem je, že domovu stavbou zabereme zahradu. Chráněné bydlení ale bude stát v části, která zatím nebyla využívaná,“ řekl Ryšánek. I druhý argument proti výstavbě Ryšánek vyvrací. „Lidé se obávají, že se tím zmenší dětské hřiště, které se na zahradě nachází. Je to ale přesně naopak. Plánujeme hřiště rozšířit a doplnit o nové hrací prvky,“ upřesnil Ryšánek.
Přesto se zdá, že se vedení obce zatím obyvatele domu s pečovatelskou službou uklidnit nepodařilo. „Nevím, proč bychom měli trpět my. Je nám i devadesát let a jsme po operacích či po mrtvici,“ projevila svou nespokojenost s plány obce Růžena Beránková.
V chráněném bydlení, které má vzniknout do tří let, budou ženy bydlet celý dospělý život. „I lidé s handicapem by měli mít možnost žít důstojný a samostatný život. Je přirozené, aby v dospělém věku opustili i autisti své rodiny,“ vysvětlila hlavní záměr projektu Hubová.
Autismus, který se projevuje především neporozuměním lidským vztahům, není pro okolí nijak nebezpečný. „Autisté nejsou agresivnější než běžná populace. K agresivitě může docházet pouze například v ústavech, kde není vyhověno jejich potřebám,“ uvedl psychiatr Pavel Theiner.
Celý projekt by měl přijít na třináct milionů korun a přispět by na něj měla jak Evropská unie, tak rodiny žen, které v domě budou bydlet.
