Stopami trestního práva. Tak se jmenuje výstava, která v Muzeu Těšínska v Jablunkově mapuje historii katovského řemesla a poprav v regionu. Představuje také některé rodáky podrobené hrdelnímu soudnictví nebo fenomén zdejšího zbojnictví.
Výstava o veřejných popravách
Veřejné popravy byly na Těšínsku povoleny do sedmdesátých let osmnáctého století. Mezi nejčastější druhy poprav v tomto regionu patřilo stětí mečem, oběšení, vplétání do kola či lámání kolem.
Autor výstavy, David Pindur, by rád vyvrátil zažitý stereotyp v představách lidí. A to, že odsouzenec přikládal hlavu na špalek. „Není to pravda, klečel a kat mu musel jediným úderem srazit hlavu mečem ve vzduchu,“ říká.
Kati, ačkoliv byli velice bohatí a společností žádaní, žili přece jenom na okraji lidské společnosti v období ranného novověku a patřili k takzvaným sníženým lidem. Museli bydlet za hradbami města, v kostele měli pro sebe a svou rodinu samostatnou lavici a v hospodě svůj stůl.
Výstava představuje také zbojníky z regionu – Juráše a Ondráše, jejichž skutečný život připomínal ten romanticky popisovaný v povídkách jen z části.
Reportáž Evy Klucho (zdroj: ČT24)
Návštěvníci mohou v Muzeu Těšínska vidět také dobové zákoníky spjaté s problematikou poprav. Expozice je k vidění až do šestého října.