Praha - Tomio Okamura, prezidentský kanidát, se domnívá, že má nejvyšší potenciál prosadit své návrhy skrz politické spektrum: „Já jsem nikdy nebyl členem žádné politické strany, a proto mám největší potenciál… hledat konsenzus a posouvat zemi dál, protože nejsem zatížen žádnou politickou minulostí, žádnými kmotry…,“ řekl v Interview ČT24. V případě svého zvolení by spolupracoval s pravicí i levicí, v každé politické straně se podle něj najdou sluění lidé. A jak by naložil se jmenováním vlády s komunisty. „Jmenoval bych ji, protože je to rozhodnutí voličů České republiky a já absolutně odmítám hodnotit voliče jako voliče druhé třídy…“ ČT24 představuje v Interview ČT24 jednotlivé prezidentské kandidáty. Ti byli pozváni v abecedním pořadí, kvůli jejich vytíženosti to ale nemohlo být zcela dodrženo.
Okamura: Odmítám hodnotit voliče jako voliče druhé třídy
Nejvyšší správní soud (NSS) by měl nejen o vaší stížnosti rozhodnout nejpozději do čtvrtka 13. prosince. Jak si myslíte, že rozhodne? Musím říci, že od začátku mi prováděcí zákon na volbu prezidenta připadá jako – snad, dovolte mi říct - zmanipulovaný, nebo záměrně chybný. Protože každého poslance musel napadnout vzor Rakouska, aby sběr podpisů zajišťovaly Czech POINTy, nebo pobočky České pošty, které jsou proškoleny v tom, aby kontrolovaly občanský průkaz, vepsaly údaje občanů a občana nechaly pouze podepsat. Czech POINTy jsou na každé vesničce.
Když to bylo na vás, nemohl jste si to nějakým způsobem ohlídat? To je přesně ten ústavní problém, který napadají odborníci i ústavní právníci, že na kandidátech se žádala odpovědnost za platnost údajů na petičních arších, přestože zákon neumožňuje, abychom ty údaje při sběru podpisů kontrolovali. Proto říkám, že v zákoně stačila jediná větička, aby sběr podpisů zajišťovaly Czech POINTy, které jsou i na každém nejmenším úřadě, aby i babička v poslední vesničce v České republice mohla přijít na obecní úřad a vyjádřit svou ústavní vůli někoho nominovat…
S čím jste ve vaší stížnosti argumentoval? Argumentů u mě byla celá řada. Bod, který bych vyzdvihl, je, že jsem od začátku říkal, že nebudu podávat odvolání, pakliže to bude odmítnutí na základě falešných lidí s falešnými podpisy. Ovšem při podrobném prostudování odůvodnění jsme zjistili, že mi byly vyškrtnuty podpisy skutečných lidí z masa, krve a kůže a se skutečnými podpisy, kteří neuvedli místo trvalého bydliště, ačkoli na archu nebylo napsáno, že máte trvalé bydliště uvádět - bylo tam pouze obec, adresa, č. p. Uváděli své místo stávajícího bydliště. Naplnili zákon v tom smyslu, že občan nominuje prezidenta, ale nechápu, proč v archu nebylo nahoře napsáno, že máte uvést adresu trvalého bydliště.
Vy jste odevzdal skoro 62 tisíc podpisů za vaši kandidaturu. Ale měl jste vůbec nejvyšší chybovost – přes 26 tisíc podpisů… Myslíte si, že toto byl důvod, proč byly vyškrtnuty? Když se na mé archy a na to, co bylo vyškrtnuto, podíváme, je zřejmé, že kdyby se započetly podpisy skutečných lidí, kteří udělali tu formální chybu, že uvedli své skutečné bydliště, tak bych měl chybovost dvě až tři procenta… Já to považuji za skandální záležitost, jakým způsobem se volí prezident. A svědčí to o neskutečném právním marastu, který v České republice panuje, a jen to dokládá neskutečný bordel, který v naší zemi posledních dvacet let je. Kdyby to poslanci chtěli udělat transparentně, stačila by jediná větička.
Pokud u NSS neuspějete, budete podávat stížnost i u Ústavního soudu? Tuto otázku mi dávají média stále. Musím říci, že se k ní v tomto okamžiku nemohu vyjádřit, protože nejdřív musím vidět odůvodnění NSS. K tomu musím říct jednu věc. Představte si, že má správní soud patnáct dní na to, aby se vyjádřil. Teprve v polovině této doby mi přišel dopis, ve kterém mě NSS vyzývá, abych doložil odůvodnění ministerstva vnitra. Promiňte, ale ono je na internetu. NSS si ani v polovině lhůty nevyžádal na ministerstvu podklady a nezačal ani kontrolovat podpisy. My jsme mu doporučenou poštou poslali to, co si mohli stáhnout z internetu. Mají čas do čtvrtka 13. prosince… A mají přeprověřit desítky tisíc podpisů. To už je potom na nich, pane Okamuro… Na nich. My je platíme z daní a já bych byl rád, abychom jako občané měli jistotu, že soudy pracují dobře. To znamená, aby dodržely stanovenou lhůtu, kterou musí dodržet… Ne! Nezáleží na lhůtě. Záleží na tom, aby to bylo pravdivé a spravedlivé, a to je ten elementární problém. Ptáme se, na základě čeho bude NSS rozhodovat, když si teprve v polovině lhůty vyžádá veřejně zveřejněnou listinu a nevyžádá si nic jiného. To je skutečně velký otazník.
Proč vlastně kandidujete na prezidenta republiky? Kdyby v této zemi fungovalo všechno v pořádku, nebyla rozkradená, zloději se nám nesmáli do obličeje, neměli jsme deváté nejvyšší daně v Evropě a odchod do důchodu až v sedmdesáti letech, přičemž nám politici neustále tvrdí, že nejsou peníze… kdyby to bylo všechno v pořádku a fungovali jsme jako Švýcarsko nebo Norsko, nekandiduji nikam, ani na senátora, a jsem spokojený v privátním sektoru. Ale já už se na to nemůžu dívat. Jsem člověk, který když je s něčím nespokojený, tak nenadává v hospodě, nestěžuje si a neříká, že za to můžou ostatní. Zanalyzuji situaci, podívám se na způsoby řešení. Už deset let jsem chodil za politiky, lobboval jsem za veřejně prospěšné zákony, bojoval proti špatným, psal blogy, mluvil v televizi, a nikam to nevedlo. Proto k mé nelibosti, bohužel, když mi teď bylo čtyřicet let a české zákony mi umožňují jako nestraníkovi bez stranické příslušnost se veřejně zapojit. A to pouze ve dvou funkcích – na senátora a na prezidenta – pouze tam si můžu sesbírat podpisy lidí. Říkáte k vaší nelibosti. Vy s tím nejste přímo ztotožněn, že kandidujete na prezidenta? To si přeci odporuje. Kdyby všechno v České republice fungovalo perfektně, nemám důvod vstupovat do politiky, nemám co řešit.
Teprve v říjnu jste získal senátorský mandát. Co vzkážete lidem na Zlínsku, kteří vám takto vyslovili svou důvěru, a vy máte zase ambici kandidovat někde jinde? Já jim nemusím nic vzkazovat, protože jsem jim to všem po vesničkách vysvětloval. Už několik měsíců od začátku roku – a vy to z médií víte také – jsem říkal, že se o případné kandidatuře na prezidenta rozhodnu na základě výsledků senátních voleb. Pak jsem to upřesnil, že když budu zvolen, tak budu kandidovat na prezidenta. A jako důvod jsem později upřesnil to, že jako občan potřebuji pro své vize, abych změnil naši republiku, aby rozkrádání přestalo být beztrestné, pro to, abychom měli přímou demokracii… přímou volbu politiků a starostů a zákon o referendu…
Neměl byste mít v první řadě za sebou nějakou oddělanou práci v Senátu? Na svém blogu jste napsal: „Já v Senátu nejsem, abych byl populární, ale abych odvedl svou práci co nejlépe a na maximum.“ Když vzápětí oznámíte svou kandidaturu na prezidenta, tak si přeci trošku odporujete. Já si neodporuji. Voličům jsem slíbil a voliči to ví, že udělám maximum pro to, abych co nejrychleji splnil svůj volební program. První bod mého volebního programu, který všichni dostali do schránek, je pokusit se uzákonit hmotnou a trestní odpovědnost pro všechny politiky, úředníky zodpovědné za rozdělování peněz, soudce a státní zástupce. Druhý bod jsou majetková přiznání, a to i zpětně, abychom mohli všechny, co si tady nakradli a mají nelegální majetky, postihnout. Kde budu mít větší sílu? Prosazovat to v Senátu, kde má většinu dosavadní establishment, nebo se pokusit získat co největší vliv a co největší pozici, abych mohl politiku ještě více ovlivnit? Ale prezident má jen omezené pravomoci… Já jsem nezávislý nestraník, nekandidát politické strany… Ústava a české zákony mi umožňují kandidovat pouze na dvě funkce, a to na senátora a na prezidenta. Ale za totéž můžete přeci lobbovat v Senátu… Také za to lobbuji. Už při první návštěvě Senátu jsem oslovil senátory, zdali bychom mohli začít připravovat zákon o trestné a hmotné odpovědnosti exekutivy. Nesetkal jsem se, bohužel, s tak pozitivním ohlasem, jak jsem očekával. A kde berete jistotu, že byste se s ním setkal jako prezident? To vám řeknu hned. Jako prezident přece nemám problém mj. svolat třeba do České televize v přímém přenosu diskusi a zeptat se všech předsedů politických stran, proč toto nenavrhnou. A já vám odpovím předem: Jedna z parlamentních stran už to má dokonce připraveno, ta řekne, že ano, a ostatní se budou muset přidat, nebo vysvětlit proč ne.
A vy chcete vykonávat svou funkci přes média? Nebylo by lepší prvně s dotyčnými stranami komunikovat a dosáhnout konsensu jinak, než že si zavoláte kamery? Není to populistické? Já jsem uvedl jen příklad. Jinak děkuji za otázku. Jako nezávislý nestraník mám ze všech prezidentských kandidátů, kteří jsou na vrcholu žebříčku, nejvyšší potenciál prosadit tyto návrhy skrz politické spektrum, protože, jak víme, politické strany nebudou preferovat a upřednostňovat někoho, kdo byl členem nějaké významné politické strany, protože to je to politikaření. Nebudou nikoho zviditelňovat před volbami. Já jsem nikdy nebyl členem žádné politické strany. A proto mám největší potenciál k tomu diskutovat s nimi o návrzích, předkládat je, hledat konsensus a posouvat zemi dál, protože nejsem zatížen žádnou politickou minulostí, žádnými kmotry… Nemám okolo sebe žádné spolupracovníky, kteří se jakkoli podíleli na dosavadním establishmentu. Média jsou jen drobná součást. Hlavní práce jsou diskuse v zákulisí, lobbování a prosazování, a to i za veřejného tlaku.
Když už jsme se dotkli Senátu – lidovci, se kterými jste v senátním klubu, se od vás distancovali. Vadí jim, jak jste se zastal komunistů a současné KSČM. „Jeho slova hrubě znevažují oběti represí a perzekucí komunistického totalitního režimu“, uvedli. Proč jste takovým bijcem za komunismus? Lidovci se ode mě nedistancovali. Mají v našem senátorském klubu pouze tři senátory, šest je nestraníků. Jiřího Čunka, pana Juránka a pana Schillera. Ptal jsem se Jiřího Čunka, ten mi to dal písemně a dal to i písemně vedení KDU-ČSL, že s tímto usnesením nesouhlasí. To si musí vyřídit lidovci. Ale to je stanovisko celé strany. Žádal jsem, aby to změnili. Řeknu k tomu jednu věc. Vaše otázka je skvělá, protože ukazuje, jak média lžou a překrucují pravdu. Já jsem normalizační komunismus nehájil. Řekl jsem, že myšlenka, na kterou se komunisté odkazují, to znamená myšlenka komun, kterou v 19. století prosazovali ve Francii komunardi – mimochodem v komunách žili i naši slovanští předkové, šlo o takzvané občiny – byla zneužita gaunery a kariéristy, a to byl potom ten problém. S normalizačním komunismem absolutně nesouhlasím. Třídní boj a to, že se lidé zavírají pro své názory… s tím přece nemůže souhlasit nikdo v České republice – ani já. Já pocházím dokonce z perzekvované rodiny.
Narodil jste se v Japonsku, podle některých kandidátů na prezidenta by ale měl na Hradě sedět vysloveně český prezident. Nebere to jako handicap? … Já nekádruju lidi podle stranické příslušnosti, já kádruju lidi podle toho, jestli jsou pracovití a slušní, nebo jestli parazitují. Budu spolupracovat s každým bez ohledu na to, jakou má stranickou knížku. Já nekádruju lidi podle stranickosti, chci lidi spojovat, a ne rozdělovat. Můžeme se dostat k vašemu původu? Co se týče mého původu, musí ho vyhodnotit voliči. V senátních volbách už ho vyhodnotili. Já jsem v Japonsku žil pouze devět let, necelých deset let, třicet let jsem prožil v České republice a na Moravě, mám tady kompletní vzdělání. Tatínka mám z Japonska, ale jsem pouze čtvrtinový Japonec, protože po tatínkovi jsem čtvrtinový Korejec. Po mamince jsem většinový Moravák.
Věříte si, že vaším dalším působištěm bude právě Pražský hrad? Nejsem favoritem volby a necítím se jím. Prezidentská kampaň mi ale dává už ze zákona prostor k tomu, abych mohl začít plnit program, který jsem slíbil voličům ve Zlínském kraji. Okamžitě vytvářím… tlak nás, veřejnosti, na politiky, aby začali jednat o uzákonění hmotné a trestní odpovědnosti pro politiky a exekutivu, prosazuji odvolatelnost politiků v referendu a další věcí.
V souvislosti s těmito body se objevuje také slovo populismus, zda to nejsou přímo populistické cíle, na které snadno nalákáte voliče a zároveň je nedokážete splnit… Výborně, děkuji za tu otázku. Všechny mé návrhy, které popisuji i ve svých knihách – bohužel tomu, kdo mi říká populista – popsali nejlepší světoví ekonomové, špičkoví zahraniční politici je realizují a fungují v těch největších demokraciích.
Jakým způsobem to budete realizovat krom toho, že byste dovedl kamery na setkání, kde byste konfrontoval politické strany se svým návrhem? Například odvolatelnost politiků funguje ve Švýcarsku a doufám, že se Švýcarsku chceme přiblížit. Co se týče hmotné a trestní odpovědnosti, je to běžné u vedení jakékoli firmy, mně na tom nepřipadá nic populistického a připadá mi to zcela normální v běžném, nepolitickém světě. Jak to chci prosadit? Proto jsem kandidoval do Senátu. Nyní budu hledat politickou podporu. Hned při první návštěvě Senátu jsem šel za politiky ČSSD, kteří mají v Senátu většinu a bez nichž mi neprojde nic, lobbovat za své návrhy. Jsem tam měsíc a půl. Proto usiluji o co nejsilnější mandát, abych ty návrhy mohl prolobbovat… Co se týče hmotné a trestní odpovědnosti, například ekonom Pavel Kohout spočítal, že kdyby se daly dohromady všechny neúčelně vynaložené státní prostředky za uplynulých dvacet let, krásně bychom pokryli celý schodek státního rozpočtu, měli bychom na důchody, nemuseli bychom zvyšovat daně a měli bychom zdarma školství i zdravotnictví.
Navrhujete odvolávání politiků kvůli nedodržení jejich programu například tak, že by před volbami slíbili nezvyšování daní, a potom svůj slib porušili. Celá politika je ale o jistém kompromisu, o konsensu. Nebyl by to příliš velký trest za to, že něco slíbili a potom potřebovali dojednat koaliční půdorys? Politik nesmí lhát a podvádět. Kdo lže a podvádí – a to se týká i politiků – musí být odvolán. Tento systém referend funguje ve Švýcarsku a podobný systém je i v Lichtenštejnsku, což určitě uznáme, že jsou země, které jsou podobně velké jako my, možná ještě menší, jsou špičkové a prestižní a funguje to u nich výborně. A myslíte, že to jsou na české podmínky přenositelné modely? Že ta mentalita je zde stejná jako ve Švýcarsku nebo v Lichtenštejnsku? My máme mentalitu jinou. Nám nevládnou ti nejschopnější. Ale ukazuje se, že nám vládnou ti všehoschopní, což je velký rozdíl. Máme bohužel tu mentalitu, že ti, kteří jsou bezpáteřní kariéristi, se tady chopili moci a na běžné lidi už nezbývají peníze. Nedělal bych českou cestu, ale inspiroval bych se nejvyspělejšími zeměmi jako u prováděcího zákona o prezidentovi. Česká cesta se ukázala, že v mnoha případech není úplně optimální. Pavel Kohout ve své knížce popisuje, že poslanci by se mohli volit v senátních obvodech přímou volbou – s tím já souhlasím – mohli by být tedy i přímo odvolatelní, ale vždy větším počtem hlasů, než kterým byli zvoleni. Měli bychom tedy tím pádem jen 81 poslanců, prezident by přímo jmenoval vládu a poslanci by jen přijímali zákony. Neměli bychom křehké koalice ani přeběhlíky. Modely k diskusi jsou různé a já rozhodně preferuji co nejvíc přímé demokracie.
V médiích se o vás píše jako o „brouku Pytlíkovi“, který se dokáže vyjadřovat ke všemu… Budete mít takové ambice také jako prezident? Myslím si, že lidé chtějí, aby byli ve vedení země komplexní lidé, kteří mají názory na kompletní spektrum problémů. To by potom byl brouk Pytlík Havel, Klaus, Masaryk a vlastně všichni prezidenti na celém světě. Ale ti se začali vyjadřovat až ve svém prezidentském úřadu. Proto se ptám, jestli tím, že komentujete současné dění, jste si na tuto přezdívku nenaběhl sám? A vy byste chtěla mít prezidenta, jehož názory se budete dozvídat teprve v prezidentském úřadu? Já tedy určitě ne. Prezident by měl být člověk, o jehož názorech – o celém spektru jeho názorů – vědí občané ve chvíli, kdy se rozhodují. Já takovým člověkem jsem, lidé si mohou dohledat mé názory, a dokonce tuším, že jsem jediný z prezidentských kandidátů, kdo svou vizi České republiky na desítky let dopředu sepsal do knihy. Já nepřicházím s lacinými volebními hesly pár měsíců před volbami. Moje názory zná veřejnost léta, netajím se s nimi, jdu do otevřené diskuse a naopak jsem rád, když ty názory můžeme diskutovat a posouvat. Jestli toto kritizujete, tak mi to připadá velice podivné. Já to nekritizuji, jen říkám, co se objevuje v médiích, protože se všemi kandidáty na prezidenta se bavím o tom, o čem se v médiích nejvíce píše… Vím. Jsem rád, že … voliči ve volbě do Senátu vyhodnotili, zda s mými názory souhlasí, a hlasů si velmi vážím.
Jak by vypadala vaše spolupráce ať už s levicovou, nebo pravicovou vládou? Byl byste konstruktivním prezidentem? Jak už jsem říkal, nekádruji lidi podle toho, jestli je někdo z nějaké strany. Mluvil jste o tom, že se ve státě rozkrádá, to znamená, že divák by mohl mít pocit, že si o složení Poslanecké sněmovny myslíte jen o to nejhorší. Proto se ptám na to, jak by vypadala spolupráce mezi vámi a kabinetem. V každé z politických stran, protože znám ty členy osobně, je i mnoho slušných lidí a ti to nesou velmi špatně, zlodějny, co se tam dějí. Když paní Parkanová předražila zakázku o tři čtvrtě miliardy, tak i mnozí poslanci hlasovali proti a já si jich vážím. O tom ale, pane Okamuro, soud ještě nerozhodl. Vy už dopředu předjímáte… Pro její vydání už hlasovali. Konstatujete to jako fakt a soud ještě nerozhodnul… On soud ani nerozhodne, protože v našem zákoně chybí větička, že se tzv. povinnost správného hospodáře vztahuje i na politiky.
Pojďme dál. Můžeme se vrátit k otázce, jak by vypadala spolupráce mezi vámi a kabinetem? Já budu spolupracovat s každým, kdo má dobrou vůli posouvat věci dopředu. Nekádruji lidi podle stranické příslušnosti. Jestli směřujete k otázce, zdali bych jmenoval vládu s komunisty. Tak pakliže by to bylo na základě výsledků demokratických voleb a vítězná strana by přinesla vládu s komunisty, jmenoval bych ji, protože je to rozhodnutí voličů České republiky a já absolutně odmítám hodnotit voliče jako voliče druhé třídy. Jsou to prostě občané České republiky a rozhodli o tom, že v krajských volbách skončili komunisté na druhém místě. Já bych spíše zpytoval svědomí.
Po krajských volbách se schylovalo k demonstracím a některé také proběhly, protože lidé evidentně nebyli spokojeni s tím, jak skončily některé koalice. Neobával byste se demonstrací po jmenování komunistické vlády? Šedesát procent lidí hlavně vůbec nešlo k volbám a to je ta největší katastrofa – že jsme rezignovali. Nesmíme rezignovat na správu věcí veřejných. Jak říkám, politika není nic špinavého, špinavý může být pouze politik, a politika je správa věcí veřejných a ta by měla být věcí každého z nás. Pojďme co nejvíc z nás kandidovat, pojďme se pokusit vytlačit politiky, se kterými nejsme spokojení – proto jsem kandidoval i já, i když jsem si pohoršil i finančně i popularitou. S tím jste do toho asi šel, že to může mít i nějaká negativa… Ano, šel.
Pojďme ještě k prezidentským vetům. Jak byste s nimi naložil? Vládní stabilizační balíček byste vetoval? Já jsem hlasoval proti Kalouskovu balíčku. Z jakého důvodu? Nejprve je potřeba provést zásadní úspory na jiných místech než zvyšovat daně. Neúčelně se vynakládají prostředky všude jinde a vždy se sáhne na obyčejný lidi.
A církevní restituce? Zákon o církevních restitucích je nešťastně pojatý. Ukradený majetek je vždy potřeba vrátit komukoli. Nicméně tento zákon je nešťastný v tom, že na jednu stranu bere katolické církvi spoustu majetku ve prospěch jiných církví, které nikdy žádný majetek neměly, a zároveň neřeší financování církví. Navrhoval bych daňové určení tak jako v Německu, aby si každý plátce daně mohl u části určit, komu ji dá. Pane Okamuro, vetoval byste církevní restituce v této formě? Já s tím stávajícím obsahem zákona nesouhlasím, protože z mého pohledu není ideální. Takže vetoval. Pojďme dál… Není výhodný ani pro katolickou církev ani pro ostatní. Takže vetoval. Já s tímto obsahem nesouhlasím, ale podle mého názoru bych byl pro, protože je to potřeba dořešit.
Předpokládáte po vašem případném zvolení nějakou formu amnestie? Přiznám se, že jsem nad tímto neuvažoval. Nicméně pakliže směřujete k prezidentským milostem, tak ty bych uděloval pouze na základě rozsudku… aby mohla veřejnost a média jasně zhodnotit, jaká jsou odborná stanoviska. Neměl by to být jednostranný úkon bez vysvětlení. Co se týče amnestie, určitě bych v České republice určitou formu amnestie udělal, protože je zde řada nespravedlivě odsouzených. Vezměte si případ přepadené pošťačky na Znojemsku, kde si klučina neprávem odseděl pět let vězení natvrdo, a soudce za to nebere žádnou odpovědnost.
Koho byste jmenoval jako soudce Ústavního soudu? To je otázka, která už v Senátu běží delší dobu. Podrobně bych se poradil s odborníky, nemám konkrétní jméno. Teď sám zahajuji konzultace, protože v Senátu se o tom velmi diskutuje. Předjednával byste si pro ně podporu v Senátu? Většinu má ČSSD, a tak je samozřejmě potřeba hledat konsenzus s nimi. Vždycky se budu radit s odborníky, protože nejsem brouk Pytlík…
Kdo by byl v případě vašeho vládnutí tvůrcem zahraniční politiky v ČR – prezident, nebo ministr zahraničí? Vždycky bych se snažil komunikovat tak, aby byla politika jednotná. K Evropské unii musím říci, že stávající integraci, čili volnou obchodní zónu a to, že nejsou kontroly na hranicích, považuji za dostatečnou a jakoukoli další integraci bych velmi pečlivě zvažoval.