Brno - Desítky betlémů od velikosti hrnku až po úctyhodných devět a půl metru mohou vidět návštěvníci brněnské výstavy s tematikou Vánoc. Letošní přehlídka se koná na třech místech současně: v Baron Trenck Gallery, v letohrádku Mitrovských a v Hlídce pod Špilberkem.
Baron Trenck Gallery v kapucínském klášteře se může pochlubit unikátem: jedním z největším betlémů v Česku a zároveň největším mechanickým betlémem na Moravě. Jeho autorem je Miroslav Mužík z Blanska, který model moravské vísky stvořil a stále jej rozšiřuje. Na betlémě pracuje už sedm let. Krajina vesničky, která se svojí písečnou barvou a skalnatostí vymyká pojetí většiny betlémů, odráží prostředí skutečného Izraele. Touto krajinou až k místu, kde v jesličkách leží malý Ježíšek, putuje 430 propracovaných figurek lidí i zvířat, z nichž 250 je pohyblivých.
Letohrádek Mitrovských návštěvníkům nabízí šest desítek betlémů – od vyřezávaných přes vystřihované, perníkové, keramické, skleněné, z vosku či kukuřičného šustí. Betlémy pocházejí z různých zemí, některé jsou i přes sto let staré.
Rozmanité vánoční dekorace, stromky a dárky v podobě dobových hraček ukazuje nově i výstava v Hlídce pod Špilberkem. Součástí výstavy je i dílna, kde si mohou návštěvníci vytvořit dekoraci například z ovoce. Výstava v Hlídce končí 4. ledna, v letohrádku Mitrovských pak 6. ledna. Betlém v Baron Trenck Gallery je oproti tomu spolu s expozicí Moravská vesnička vystaven celoročně.
Lidové betlémy
Mezi lidi se betlémy dostaly na konci 18. století díky reformě císaře Josefa II. Císař nařídil uzavření některých církevních objektů a betlémy, které byly do té doby vystavovány v kostelech, odtud byly vykázány. Tehdy přišlo o zdroj obživy mnoho umělců, kteří pracovali hlavně pro církev. Ti začali hledat jiný způsob, jak se uživit. A našli ho právě v tvorbě betlémů. V roce 1950 vznikla světová asociace betlémářů, do které roku 1995 vstoupilo i Česko.
