Praha – Dnes je den matek. Krom toho, že bychom si všichni měli vzpomenout na své vlastní maminky a popřát jim, třeba alespoň formou vtipného videa, je to také příležitost zamyslet se, co mateřství v dnešní době vůbec znamená. Rozhodnutí pořídit si potomka v posledních letech prochází bouřlivým vývojem: mladí jsou oproti době před rokem 1989 zodpovědnější - nejenže ubývá potratů, ale také si velmi rozmýšlí, kdy a zda si dítě vůbec pořídí. Rostě tak věk novopečených rodičů, ale ruku v ruce s tím se zvyšuje i počet těch, kteří k početí potomka potřebují lékařskou pomoc.
Svátek matek: Ta tisíc a jedna práce a starost si zaslouží úctu
Svátek matek se v Československu slavil poprvé v roce 1923 a zasloužila se o to Alice Masaryková. To, že maminky si zaslouží úctu, připomněl ve svém fejetonu v roce 1928 i Karel Čapek : "… Jednou za rok bychom si měli vzpomenout, že ta tisíc a jedna práce, tisíc a jedna starost, jež tvoří život ženy-maminky, stojí za oslavu a uctění."
Dnes už se ale většina maminek netočí jen kolem plotny jako v době Karla Čapka. Mají spoustu aktivit, nežijí už jen rodinou a dětmi, mnohé mají časově náročnou profesi a také se snaží najít si aspoň chvilku pro sebe. Přesto ale pořád jsou děti a rodina pro spoustu žen ten hlavní životní cíl.
- Kazatel Vojtěch Kodet: „Být matkou je pro ženu právě ta největší seberealizace. Celá její přirozenost je jak po stránce tělesné, tak psychické pro mateřství stvořena. Mateřství je pro ni veliký dar i cesta postupného a úplného darování se, které ji vnitřně naplňuje a proměňuje…“
GALERIE
Rodina zdroj: Isifa
Ženy i muži mají děti stále později, což má svá rizika
Mladí ale se zakládáním rodiny stále častěji váhají a někteří si děti nepořídí nakonec vůbec. Hlavním důvodem pro odkládání rodičovství je podle odborníků „vyšší cena ztracených příležitostí“. Týká se to žen i mužů. „Za minulého režimu se na vysokou školu dostalo pětkrát méně lidí než dnes. Cestovat mohl jen málokdo, podnikat nikdo. Teď je to jiné, lidem je líto příležitosti odkládat,“ míní sociolog Ivo Možný.
Průměrný věk žen při porodu
V roce 1989 byl v Česku 24,8 roku,
v roce 2000 byl v Česku 27,2 roku,
v roce 2009 byl v Česku 29,4 roku.
Na druhou stranu ale lékaři a vědci před pozdním mateřstvím a otcovstvím varují. S rostoucím věkem matek stoupá riziko, že porodí děti se zdravotními či psychickými problémy. U žen po čtyřicítce se prudce zvyšuje pravděpodobnost, že přivedou na svět novorozeně postižené Downovým syndromem, děti starších otců zase trpí častěji duševními poruchami, třeba schizofrenií. Na duševní kondici potomků se negativně odráží také velký věkový rozdíl mezi rodiči. Vědci zjistili, že pokud jsou otcové o víc než jedenáct let starší než matky, čelí jejich potomci zvýšenému riziku depresí či fóbií.
Pro srovnání:
Zatímco v roce 1980 se ženatým mužům ve věku od dvaceti do čtyřiadvaceti let narodilo přes čtyřicet tisíc dětí, předloni přivedla tato věková skupina mužů na svět jen něco přes tisícovku novorozeňat. Naopak ženatí muži od pětatřiceti do devětatřiceti let se v roce 1980 stali otci jen necelých deseti tisíc miminek, v roce 2011 už to byl téměř dvojnásobek.
Matka a dítě
Stát o úskalích pozdního rodičovství ví. Mnoho prý však dělat nemůže. „Rozhodnutí, zda mít dítě a kdy, je soukromou záležitostí rodičů,“ říká Táňa Kozelková z ministerstva práce a sociálních věcí. Resort podle ní pomáhá alespoň úpravou možností při čerpání rodičovského příspěvku a možností přivýdělku v průběhu rodičovské dovolené. Zásadní změna, která v čerpání rodičovského příspěvku nastala, je možnost volby: i během rodičovské dovolené mohou totiž lidé měnit dobu čerpání, v potaz musí vzít jen maximální stanovenou lhůtu čerpání čtyři roky a maximální celkovou částku příspěvku 220 tisíc korun. Pomohla by i státní podpora zkrácených úvazků. „Stát má stále rezervy, například v podpoře částečných úvazků pro vzdělané ženy. Tedy pro ty, které si dítě přejí, ale zároveň nechtějí ztratit kontakt s povoláním,“ říká Možný.
Každý šestý český pár se v dnešní době setkává s potížemi při snaze otěhotnět
Podle sociologa se také zvyšuje podíl žen, které by se matkami rády staly v relativně nižším věku, nemohou ale počít. „Kdybych já byl holka, tak se snažím otěhotnět během bakalářského studia,“ řekl Možný. „Když to někdo začne zkoušet v osmadvaceti letech, to se na tom často těžce pracuje, těžce se lituje promarněných let a čas utíká,“ dodal.
GALERIE
Vyšetření na ultrazvuku autor: ČT24, zdroj: ČT24
Svátek matek se slaví vždy druhou květnovou neděli. Za jeho zakladatelku je považovaná Anna Marie Jarvisová, oddaná dcera bojovnice za práva matek Anny Reeversové Jarvisové. Při druhém výročí smrti své matky, v neděli 12. května 1907, Anna zorganizovala v baptistickém kostele setkání místních matek. Rozhodla se tak vzdát hold nejen své matce, ale i všem ostatním za to, co všechno obětují pro rodinu a své děti. Rok poté byla požádána, aby toto setkání na druhou květnovou neděli zopakovala. Pro velký úspěch se posléze začala šíření této myšlenky věnovat naplno, až nakonec kongres USA v roce 1914 prohlásil Den matek národním svátkem - dnem „veřejného vyjádření lásky a úcty matkám naší země“. Účelem svátku matek je vzpomenout si na svoji maminku a dát jí tak najevo, že si vážíme jejích zásluh – vyjádřit své pocity lásky a vděčnosti.
Počet potratů klesl na historické minimum. Mění Češi životní hodnoty?
Od roku 1989 klesl počet potratů o 58 procent. Podle odborníků to souvisí se změnami životních postojů české společnosti v posledních letech, kdy se mnoho lidí odklání od konzumního způsobu života. Ženy si také uvědomují dramatický dopad interrupčního zásahu nejen na tělo, ale i na psychiku. „Posun v myšlení matek je nezpochybnitelný, nemůžeme ho neregistrovat. Mladí lidé hodně přemýšlejí, jestli chtějí žít jako jejich rodiče a věnovat život jen honbě za materiálními jistotami – mít dvě auta v garáži a domek v satelitním městečku. Nastala změna ve vnímání životních hodnot,“ všimla si ve své praxi vedoucí poradny pro ženy Zdeňka Rybová.
GALERIE
Iniciativa Stop genocidě zdroj: ČT24
K úbytku potratů přispívá nejen strach z psychických traumat, že žena „zabije“ nenarozené dítě, ale i obava z toho, že po potratu by mohl nastat problém znovu otěhotnět. Třicátnice, které ještě nejsou matkami, daleko více zvažují, jak se v případě neplánovaného početí zachovat a mnohé z nich se i v případě nechtěného početí rozhodují proti potratu. „Takových případů mám dokonce hodně. Ženy okolo pětatřiceti, poprvé těhotné. A i když partner dítě nechce, ony si ho dokážou vydupat,“ potvrzuje gynekolog Tomáš Bednář.
Terapeutka Zdeňka Rybová:
„Potrat kromě zabitého dítěte znamená i doživotně zraněnou mámu. Neznám ženu, která by z potratu byla šťastná. To není věc idejí, ale přirozený fakt. Vyhnout se interrupci je nejlepší.“
Michal Nesvadba předvedl výrobu přání pro maminky (zdroj: ČT24)
Pokles počtu potratů je celosvětovým trendem. Že přísnější pravidla pro umělá přerušení těhotenství přijalo katolické Polsko, asi nikoho nepřekvapí, na přísnějších pravidlech pracuje také španělská vláda a turecký premiér zase označil potrat za vraždu. Sílící hlasy proti potratům dostaly v nedávné době do problémů zdravotnictví v Jihoafrické republice, kde stále více lékařů odmítalo potraty provádět. Stále kritičtěji se k potratům stavějí i Američané. V roce 2009 podíl odpůrců potratů (pro-life) přesáhl polovinu.
Zahraniční zkušenosti ale ukazují, že aktuální historické minimum potratů neznamená, že jejich počet bude i nadále klesat. Ukazují také, že řešením není ani úplný zákaz potratů, který by vedl k nelegálním praktikám „andělíčkářek“.
Maminkách lze poprát i originálně… děkovnou reklamou
Reklamní spot Googlu je sestřihem různých událostí, ve kterých vystupují matky. Jako další aktivitu pak Google upraví vzhled svého vyhledávače - chce demonstrovat, že některé aplikace a sociální sítě zvládne každý.