Praha – Potomci legendárního obuvníka Jana Antonína Bati zřejmě zamíří se svými nároky na navrácení majetku až k mezinárodnímu soudu ve Štrasburku. Povzbudilo je k tomu české i slovenské uznání nezákonnosti poválečného odsouzení Bati jako kolaboranta. Jedná se o rozsáhlý majetek a akcie znárodněné firmy Baťa, a. s., Zlín za minimálně desítky miliard korun. Píše o tom deník Právo.
Baťovi potomci žádají od Česka desítky miliard
J. A. Baťa byl v roce 1947 československým Národním soudem v nepřítomnosti označen za zrádce kvůli údajné kolaboraci s nacisty. Česká republika ho rehabilitovala v roce 2007. Nyní jeho trest dlouholetého vězení a propadnutí majetku zrušil i slovenský soud.
O vyplacení náhrady škody v Česku žádá asi pět rodinných větví potomků J. A. Bati. Ty přes právní zástupce požádaly o náhradu ministerstvo financí, to však její výši stanovit odmítlo. „Bohužel náhradu se zatím stát zdráhá poskytnout. Část rodiny se proto obrátila na soudy,“ řekl důvěrník rodiny Baťů Marek Belza.
Podle Belzy se případ Jana Antonína Bati již dostal i k Ústavnímu soudu ČR, v Česku tedy prošel všemi justičními stupni. Celkový výsledek byl ale negativní. České úřady a soudy prý neuznaly práva dědiců kvůli nedodání vyžádaných podkladů. Potomci proto uvažují, že se o náhrady škody budou domáhat přes mezinárodní soud ve Štrasburku.
Belza: V roce 1948 tvořila náhrada na dvě stě milionů tehdejších dolarů
Celosvětově uznávanou firmu Baťa, a. s., Zlín získal po smrti Tomáše Bati v roce 1932 jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa. Stát mu po druhé světové válce odebral průmyslové areály ve Zlíně, Třebíči, Zruči nad Sázavou a Sezimově Ústí, ale také zámek Napajedla a celou síť československých prodejen a obchodních domů firmy Baťa. Ty po revoluci v roce 1989 získal Tomáš Baťa junior, synovec Jana Antonína Bati.
V roce 1941 odjel Jan Antonín Baťa do Brazílie, kde později také zemřel. Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny.
Na Slovensku vlastnila firma Baťa Bojnický zámek, továrnu v Partizánském a řadu dalších nemovitostí. Významnou část náhrady škody však tvoří rovněž akcie znárodněné firmy Baťa, a. s., Zlín a dalších desítek menších společností. „Je těžké se nyní bavit o určité částce, protože Jan Antonín Baťa žádal český stát o náhradu v roce 1948. A v té době to spočítal na dvě stě milionů tehdejších dolarů. Nyní je otázka, jaký je kurz dnešního dolaru vůči tehdejšímu,“ poznamenal Belza.