Moravskoslezský kraj - Koryta mnoha menších toků nepropouští vodu tak, jak by měla. Často za to mohou majitelé okolních domů, kteří na břehy navážejí stavební odpady nebo umísťují drobné stavby. Ochránci přírody tvrdí, že se tím zhoršuje průtok vody. Podle správců toků se ale situace průběžně řeší. Naopak v obcích vyplavených bleskovou povodní v roce 2009 už lidé u vody nic nestaví.
Koryta toků zmenšují navážky a drobné stavby
Ve Studénce-Butovicích večer 8. května zaplavil Butovický potok po prudké bouřce asi třicítku domů. Podle ochránců přírody si ale za část následků mohou místní lidé sami. Navážky suti nebo zeminy průtok potoka snižují.
Reportáž Michala Poláška (zdroj: ČT24)
Zužování koryta zvedá hladinu vody a tím ohrožuje sousedy níže na toku. Podle ochránců přírody jsou v Poodří těchto případů minimálně desítky.
Druhý příklad je ze Šenova u Nového Jičína. Stavební suť tady skrývá nenápadný potůček přímo za hřbitovní zdí.
Většinu toků spravuje Povodí Odry. Jeho pracovníci už v několika případech majitele parcel úspěšně vyzvali, aby černou skládku nebo třeba kůlnu odstranil. Ohlídat všechny břehy ale vodohospodáři nemohou.
„Aby někdo pravidelně chodil, hlídal to a měl denní přehled o tom, co se v tom toku nachází, to není reálné. Máme téměř tři tisíce kilometrů vodních toků,“ Čestmír Vlček, obchodní ředitel Povodí Odry, a. s.
To v obcích na Novojičínsku, postižených před čtyřmi lety bleskovou povodní, se přístup lidí k vodě mění. Poblíž toků už nevznikají žádné drobné stavby ani černé skládky.
„Pokud tomu dojde, tak jsou to pouze přechodné úložiště dříví na zimu, které se automaticky zpracovávají a u toku nezůstává nic,“ uvedl Pavel Hasalík, starosta Životic u Nového Jičína.
Nařídit odstranění skládky nebo černé stavby může pouze stavební úřad. Její nalezení ale záleží na aktivitě úředníků. Někde nešvary sami hledají, jinde jen čekají na podněty.